Většina lidí se na počátku kariéry či ve studijních letech jistě dostala do situace, kdy hospodařila takříkajíc „od výplaty k výplatě“.

Tehdy si mnozí jen těžko dovedli představit, že jednoho dne přijdou i složitější problémy: z čeho financovat byt nebo automobil, jak zajistit dětem vzdělání a všem dostatečný životní standard, sobě důchodovou rentu a tak dále. V jednotlivých fázích života se zkrátka starosti mění.

Jejich jádro však zůstává stejné: jde stále o peníze. Jak s nimi nakládat? Pomoci může finanční plán.

Vše začíná analýzou

Abychom položenou otázku zodpověděli co nejlépe, je dobré si nejprve říci, čím finanční plán určitě není. Předejdeme tak nedorozumění a zbytným špatným zkušenostem s takzvanými „plány“, které mají zcela jiný, pro člověka zpravidla škodlivý účel.

Tedy zaprvé, finanční plán není nástroj pouhého prodeje finančních produktů, který má pracovnici u přepážky pomoci prodat od každého produktu něco.

Za druhé, není to také obecné povídání o penězích bez konkrétních čísel, často s větami typu: „Měl by ses asi pojistit“, „Těch akcií bych nakoupil více“ a podobně.

A konečně, není to ani metoda, jak schovat existující závislost na jednom poskytovateli služeb (bance, pojišťovně) za „nezávislé“ plánování, jehož cílem je opět to samé – tedy prodat služby jiné bankovní instituce.

Tolik tedy k negativnímu vymezení. Nyní se ovšem dostáváme k těžší a složitější otázce: co můžeme bez obav označit za finanční plán? V interních materiálech firem, které se zabývají finančním plánováním, se většinou dočteme, že jde o shrnutí příjmů a výdajů domácnosti s určitým doporučením ve vztahu ke zjištěným cílům.

Tedy – finanční plán rovná se pouhá účetní inventura? Nikoliv, neboť podstatné je právě vymezení cílů zákazníků a analýza všech „účetních“ čísel ve vztahu k nim. To je skutečná přidaná hodnota finančního plánu a rozdíl oproti práci účetního či daňového poradce.

Úvodní součástí každého finančního plánu je důkladná analýza poměrů. Lze říct, že hlavním cílem je vyčerpávající, odborné a detailní zaznamenání finanční situace konkrétního člověka či rodiny. Nedílnou součástí jsou i další podstatné údaje: o rodině, práci, zdraví.

Potřeby a cíle

V další fázi jsou pak kvalifikovaně zaznamenány potřeby a cíle, kterých si tento člověk přeje dosáhnout – kvalifikovaně proto, že v dialogu s poradcem jsou sérií zvláštních otázek odděleny ty podstatné (financování bydlení, zajištění ve stáří, vzdělání a tak dále) od těch méně podstatných, někdy až chimérických.

A pak konečně přichází na řadu vlastní rozbor – pomocí množiny ukazatelů poradce rozebere klientovy finance do nejmenšího detailu, odhalí slabé a silné stránky, rezervy, příležitosti a ohrožení.

Pokud byla předchozí fáze dobře zvládnuta a klient s poradcem prošli vše potřebné, je už připraven základ pro sestavení vlastního finančního plánu. Jde o komplexní a detailní záležitost (zpravidla několik stran tabulek s doprovodným textem), ve které se skrývá návrh konkrétních kroků, jak dosáhnout jednotlivých cílů, včetně detailního popisu, co, kdy a jak je třeba udělat.

Není však možné opomenout ani běžný provoz domácnosti a je proto navržen konkrétní příjmově-výdajový model, jak zaplatit každodenní výdaje. Na závěr pak může být doporučeno uzavření nových vhodných finančních produktů či změny stávajících, pokud taková nutnost vyplyne.

Poradce by měl zájemci podrobně vysvětlit všechny náležitosti plánu a trpělivě zodpovědět všechny dotazy.

Deset procent úspor

Přínosů profesionálního finančního plánu je hned několik. Prvním, a možná tím nejdůležitějším, je získání pořádku ve vlastních financích, smlouvách a zejména výdajích. Jen málokdo uvěří, jak rozhazovačné jsou mnohé domácnosti, i když možná nevědomky – udává se, že finanční plán znamená běžně až deset procent úspor!

Druhým, nejviditelnějším plusem je samozřejmě narýsování udržitelné, jasné cesty ke splnění stanovených cílů. Tedy takové cesty, která zaručí, že člověk jich dosáhne a navíc v čase, který si s poradcem společně stanoví. Konečně posledním přínosem je pozitivní vliv celého procesu na finanční gramotnost domácnosti a obyvatel, která přináší finanční disciplínu, soběstačnost a vyšší odolnost vůči pochybným nabídkám.

Finanční plánování pak přináší vysoké nároky také na finančního poradce, který je vytváří. Musí totiž disponovat širokými znalostmi nejen z oblasti financí, ale také z ekonomie, účetnictví a matematiky.

Spolu s nezbytnými životními zkušenostmi využívá propracované nástroje, mnohdy vytvořené jen pro účely finančního plánování. A především, musí být natolik dobrý a trpělivý společník, aby plán dokázal správně vysvětlit, a tím i prodat svou službu. Shrnuto a podtrženo, jde tedy o práci, které rozhodně není schopen každý a je na místě být ostražitý u poradců bez základních vědomostí, očividně „protlačujících“ jediný produkt.

V tomto článku jsme si tedy přiblížili, jak vypadá obecný proces finančního plánování.

Tím však toto téma neuzavíráme, ba naopak. V dalších pokračováních se podíváme blíže na jednotlivé oblasti a povíme si více o financování bydlení, pojištění, investování a spoření. To vše spolu s praktickými příklady a shrnutím hlavních zásad, které si vyžaduje správa financí.

jaké podklady si připravit

údaje o příjmech, výdajích, úsporách a závazcích domácnosti
informace o důležitých záměrech, které vás v budoucnu čekají
důležité okolnosti týkající se vašeho zdravotního stavu
přehled dosud uzavřených smluv o finančních produktech
alespoň stručně vše o vaší finanční „historii“

Čtěte také: Osm finančních témat, která vám zachrání manželství

JIŘÍ ŠINDELÁŘ

Autor je výkonným ředitelem Unie společností finančního zprostředkování a poradenství.