Práce na cizím není nic pro mě, raději budu doma. Toto si zřejmě pomyslel sedmadvacetiletý muž z Nové Role na Karlovarsku, když měl po skončení nemoci odevzdat zaměstnavateli neschopenku. A protože od myšlenky občas není daleko k činům, vzal tužku a změnou na dokumentu si nemoc o deset dnů prodloužil.

Tři roky natvrdo

A měl smůlu. Kontrolou se na pokus o podvod přišlo a věc skončila na policii. „Pokud by dávka byla vyplacena, přišel by si podezřelý muž na necelých deset tisíc korun,“ konstatovala karlovarská policejní mluvčí Zuzana Týřová. „Teď mu za uvedené jednání hrozí až tříletý trest odnětí svobody,“ uvedla Týřová k typu podvodu, jichž policie ročně řeší desítky.

Problémů s papírovými neschopenkami je ovšem daleko více. Například pro zaměstnance znamenají, že ji namísto léčby musejí donést zaměstnavateli. „V praxi to probíhá tak, že ji zaměstnanec zaměstnavateli často dodává s několikadenním zpožděním,“ říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Beneš.

Zaměstnavatelé tak často nemohou dopředu odhadnout, jak dlouho bude jejich pracovník nemocný. Odložit musejí i případné kontroly, na které mají nárok. Vyplácejí totiž na začátku nemoci náhradu mzdy.

Schválí je vláda? 

Od poloviny příštího roku mají to vše změnit elektronické neschopenky, takzvané e-neschopenky, jejichž zavedení dnes projednávala vláda. Namísto v papírové podobě je budou lékaři na správu sociálního zabezpečení i zaměstnavatelům posílat elektronicky.

„Okruh údajů v neschopence je stanoven tak, aby umožnil zaměstnavateli ověřit si existenci dočasné pracovní neschopnosti či karantény, jejího vzniku, trvání či skončení,“ konstatuje v důvodové právě k novele zákona o nemocenském pojištění ministerstvo práce a sociálních věcí.

Nespokojené firmy

Firmy změnu na jednu stranu vítají. „Umožní zaměstnavatelům dohledat, že jejich zaměstnanec je skutečně nemocen, a to online a v reálném čase,“ říká Beneš.

Na druhou stranu ale vláda chce elektronické neschopenky zavést podle zaměstnavatelů pozdě. Od příštího roku by totiž měly firmy podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny proplácet náhradu mzdy již od prvního dne nemoci namísto od čtvrtého. První tři dny nemoci, takzvaná karenční doba, se totiž v současnosti neproplácejí. A systém nebude vyzkoušený. Původně totiž měl fungovat od příštího ledna, pak ho vláda chtěla odložit až na rok 2021.

„E-neschopenka tak nebude plně funkční,“ sdělil médiím prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Lékaři se prý nestačí do července vybavit softwarem a nikdo je k tomu nebude nutit.

Novela, kterou projednává vláda, ale nezavádí pouze neschopenky. Poněkud uvolní i systém vycházek, o něž musejí dlouhodobě nemocní a jejich lékaři správu sociálního zabezpečení opakovaně žádat. „Bude výlučně v kompetenci ošetřujícího lékaře stanovit, na jakou dobu takzvaný volný režim vycházek povolí,“ uvádí ministerstvo.