Firmy, které své finance tají, profitují z nefunkčního systému. Ohrožují tak poctivé podnikatele, kteří kvůli tomu nemohou prověřovat solventnost svých obchodních partnerů. „To může vést ke vzniku nedobytných pohledávek a v extrémním případě až ke krachu,“ uvedl Skopový.

Varovný signál

Řada firem informace o svém hospodaření tají právě proto, aby jejich rizika nebyla veřejně známá. „Absence finančních výkazů na sbírce listin by proto měla být varovným signálem,“ míní Skopový.

Utajené hospodaření

„Firmy, které neplní informační povinnosti, jsou o polovinu víc rizikové,“ tvrdí ředitel Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha. Patří totiž mnohem častěji mezi nespolehlivé plátce daně z přidané hodnoty, mají větší dluhy, častěji se dostávají do úpadku a podléhají exekuci. Stát může společnostem, jež ho neinformují o stavu svých financí, uložit pokutu až 100 tisíc korun nebo sankci až do výše tří procent hodnoty jejich aktiv.

Podle Bisnode se tak ale neděje. „Není reálné, aby soudy vždy udělily pokuty v maximální výši, ale i kdyby vymohly jen část z maximální částky, jednalo by se o významnou injekci do státního rozpočtu,“ konstatoval Skopový.

Podle Bisnode by to v případě sankcí ve výši 0,1 procenta z aktiv společnosti a pořádkové pokuty 10 tisíc korun jen za rok 2016 bylo nejméně 23 miliard korun. Kdyby ovšem soudy využily možnosti maximální sankce, vybraná částka by se mohla vyšplhat dokonce až na 625 miliard korun. To je téměř polovina ročního rozpočtu České republiky.

Ani jednou za uplynulých sedm let nezveřejnilo své finanční výkazy téměř 145 tisíc společností, což je téměř 30 procent všech registrovaných firem. Podle Bisnode je přitom nyní v Česku přes 100 tisíc „spících“ společností, které nevyvíjejí žádné aktivity.

Právě jim by hrozilo zrušení v případě, že poslanci odsouhlasí novelu zákona o obchodních korporacích, kterou připravuje ministerstvo spravedlnosti. Pokud projde, platit by měla od roku 2020.

Dvakrát a dost

Počítá s možností zrušit firmu v případě, že dvakrát za sebou nezařadí své účetní závěrky do sbírky listin a zároveň jí nebude možné doručit výzvu ke splnění této povinnosti.

Nadační fond proti korupci se obává, že by zavedení tohoto pravidla nemuselo přinést jen vyšší transparentnost podnikatelského prostředí v zemi. Změna by totiž podle něj mohla znamenat také „amnestii pro tuneláře“. Zřejmě by totiž usnadnila konec podnikání nekalým společnostem. A to zdarma a bez ohledů na jejich obchodní partnery a věřitele.

Podle fondu by nebezpečí odvrátila digitalizace daňových přiznání. Za příklad může sloužit Singapur. „Tam vám daňové přiznání v elektronické formě rovnou pošlou z úřadu a vy jej buď odsouhlasíte, nebo ne,“ dodal Škácha.