Kliknutím zvětšíteIntervence po třech letech skončily a koruna je volná. Které podniky teď budou „skákáním" koruny nejvíce ohroženy?
Nejohroženější budou čistokrevní exportéři – tedy ti, kteří pouze prodávají za eura a nakupují za koruny. Nepříjemnosti přitom očekáváme na problematičtějších teritoriích, tedy hlavně Rusko, Ukrajina a jižní Evropa, protože kdo vyváží do těchto oblastí, bude muset posílení koruny kompenzovat cenou svých výrobků. A ten prostor pro zlevňování našeho zboží je na těchto území poměrně nulový.
Česko je země autoprůmyslu. Bude to mít nějaký na tuto oblast?
Samozřejmě automobilový průmysl je naše největší vývozní položka, ale myslím, že automobilky se s tím vypořádají dobře. Problémy bych možná čekal u subdodavatelů automobilek.
Ekonomové se předhánějí v propočtech, jaká bude hodnota koruny před dovolenými, případně na konci roku. Jaký je váš odhad?
Jako Asociace máme odhad jen pro konec roku a podle nás to bude kurz kolem 26 korun za euro. Můj osobní odhad ovšem je, že koruna bude o něco silnější a bude kolem 25,50 koruny za euro. Když intervence v listopadu 2013 začínaly, byl kurz 25,80 za euro. Úroveň koruny před letošními prázdninami jsme nezjišťovali, protože dovolené jsou specifické a na kurz má vliv celá řada věcí, například zvyšující se poptávka po eurech.
Když to sečteme. Kolik intervence českým podnikům přinesly od roku 2013?
Českým exportérům to za celé období přineslo přímo 687 miliard korun a intervence zároveň zabránily odnesení (z titulu přirozeného posilování koruny) dalších 590 miliard korun. Odhadujeme, že posílení české měny o jednu korunu proti euru, odnese exportérům 147 až 150 miliard korun a náš hrubý domácí produkt bude postrádat za rok asi 18 miliard korun.
Suma sumárum, podle vás tedy intervence smysl měly?
Dějiny to ocení, respektive to ocení moudří lidé. Zastupuji exportéry a Česká republika je silně proexportní země, a ty intervence měly jednoznačně pozitivní vliv. Do hrubého domácího produktu to za ty tři roky přineslo zhruba 70 miliard korun. Třeba v roce 2016 měla koruna bezprecedentně nízkou rozkolísanost – bylo to jen kolem 0,5 procenta. Neexistuje ideálnější stav, než když můžete plánovat tržby a náklady v takto pevném prostředí. Bývaly doby, že se koruna hýbala v průběhu jednoho roku i o 16 procent oběma směry. Když se podíváte na dlouhodobý průměr od roku 1998, tak se koruna každoročně ročně hýbala o 12 procent.
K odpůrcům intervencí patří prezident Miloš Zeman. Podle něj čeští exportéři usínali na příjemném polštáři pevné měny a nic je nenutilo investovat do modernizace. Má pravdu?
Ne, kdybych chtěl být ošklivý, tak řeknu, že pan prezident asi chodil do továren po červeném koberci. Majitele firem, kteří si podniky řídí sami, by byli sami proti sobě, kdyby té příznivé doby nevyužili na investování do modernizace. Investovalo se tu mohutně, a to průměrně ve výši dvoj až desetinásobku ročních odpisů, což je zcela bezprecedentní výše investic. Peníze z intervencí exportéři neprojedli, ale investovali a to, co říká pan prezident, jsou spíše nepodložené chiméry.
Investovalo se ale i do lidí a jejich mezd? Mohou teď být ohrožena pracovní místa?
Ve střednědobém horizontu asi ano. Ale ke mzdám: šest čtvrtletí po sobě u nás roste průměrná mzda o více než čtyři procenta a na trhu práce ubylo za dobu intervencí více než 200 tisíc nezaměstnaných. Kdyby vliv intervencí byl jen 25 procent, tak stát za tu dobu ušetřil na mandatorních výdajích (podpory v nezaměstnanosti či sociální dávky – pozn. red.) pět miliard korun ročně.
Kolik firem se před koncem intervencí domluvilo se svými bankami a zajistily si fixní kurz koruny vůči euru?
Kurz si zajistilo až 80 procent exportních firem. Když se mě ale zeptáte, kolik mají zajištěno z očekávaných příjmů, tak je to méně, kolem 40 až 60 procent. Někdo totiž používá takzvaný přirozený hedging, tedy nakupuje za eura v zahraničí, nebo má takzvaný šedý hedging, kdy nakupuje za eura v rámci České republiky.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
