Ve většině bank už několik týdnů intenzivně zvoní telefony a plní se e-mailové schránky.

Píší a volají majitelé firem, kteří vyvážejí zboží do ciziny, a jejich dotaz se stále opakuje: mohli bychom si u vás na rok až dva dopředu zajistit slabší kurz české koruny?

Čtěte také: Sedm miliard. Vývoz českých zbraní vzrostl o 100 procent

Doba pomyslné hojnosti a stability pro exportéry totiž skončila. Nejpozději do poloviny roku Česká národní banka přestane oslabovat korunu a ta posílí. Ze stávajících 27 korun za euro to nejdříve bude skok až k 25 korunám, posléze měna oslabí k 26 korunám za euro. Radost z toho budou mít lidé – zlevní jim dovolené či zboží z ciziny.

Ve firmách je to opačně – roste napětí. Česká ekonomika je z 85 procent závislá na vývozu, přitom Asociace exportérů (AE) avizuje, že loni byl pokořen další rekord, když firmy vyvezly zboží a služby za 3,3 bilionu korun. Kdyby od listopadu 2013 národní banka neoslabovala měnu, byly by dnes české firmy podle propočtu AE chudší o více než 815 miliard korun. Tyto „ušetřené" peníze mohly investovat do výroby nebo do zvýšení platů zaměstnanců.

KDO ZASPAL, PRODĚLÁ

Firmy se nyní snaží u svých bank vyjednat zajištění proti změně kurzu (takzvaný hedging). Velmi zjednodušeně: na rok či dva dopředu si chtějí zafixovat kurz, aby jim po posílení koruny banky dále dodávaly levnější eura či dolary. „Dneska si po dohodě s bankou může firma zajistit kurz nejlépe kolem 26,50 koruny za euro. Kdo to řešil na podzim, dostal kurz až o třicet haléřů lepší. S blížícím se koncem intervencí proti koruně to bude jen horší," popisuje místopředseda AE Otto Daněk.

Přitom halíře dělají talíře. Daněk je zároveň šéfem náchodské společnosti Atas, která vyrábí elektromotory. Při ročních tržbách 1,5 miliardy znamená o korunu horší kurz propad zisku až o 15 milionů korun. „A to už je částka, kterou někde musíme hledat," podotýká Daněk.

Firmy se proto připravují na horší časy. „Už dnes musíme nové projekty cenit jinak, abychom pak neměli ztrátu. Přitom jde o věci, které budeme realizovat třeba až na začátku roku 2018," řekl Deníku spoluzakladatel sklářské společnosti Lasvit Aleš Stýblo. Novoborská sklárna přitom 95 procent svých luxusních skleněných instalací exportuje, i její vedení se proto s bankou domluvilo na zajištění výhodnějšího kurzu, v tomto případě koruny vůči dolaru.

RŮZNÁ TAKTIKA

Firmy si většinou nezajišťují sto procent svých tržeb, ale výhodnější kurz si domlouvají nejčastěji pro 30 až 50 procent očekávaného obratu. Banky jim takovou službu nabízejí i bez poplatku, banka vydělá na kurzovém rozdílu či následně prodejem aktiv na mezibankovním trhu. „Ten zájem firem zajistit se proti kurzovému riziku je veliký od podzimu a teď dál roste," potvrdil Deníku šéf firemního bankovnictví Raiffeisenbank Zdeněk Novák s tím, že konkrétní nárůsty ještě banka nechce komentovat. Obdobně mluví i další. „Zájem se projevil zejména v posledním čtvrtletí 2016. V porovnání s předchozím obdobím byl několikanásobný," souhlasí Petr Plocek z UniCredit Bank. Podle Pavly Hávové z ČSOB by všichni rádi zafixovali stávající kurz 27 korun za euro, ale ten už není možné zajistit. „Zájem mají exportéři z řad malých a středních podniků i velké korporace. Zajišťují se nejčastěji v horizontu 2017 až 2018, ale výjimkou nejsou ani delší termíny," uzavírá Hávová.

Čtěte také: Export má příští rok stoupnout, stěžejní bude konec intervencí