Chytré a mnohdy neuvěřitelně jednoduché úpravy ulic a domů řízené týmem renomovaných odborníků a vytváření aktivních městských komunit přinesou Mostu dlouhodobě udržitelnou ekonomickou prosperitu, zvýší bezpečnost a spokojenost jeho obyvatel a sníží radniční náklady na údržbu veřejných ploch. Udělat z města atraktivní domov nebude snadné, ale je to nevyhnutné pro jeho záchranu před vylidněním a úpadkem. V zájmu lepší společné budoucnosti jsou zapotřebí inovativní přístup, politická odvaha, upozadění osobních zájmů a úzká spolupráce radnice s architekty, vlastníky nemovitostí, investory a obyvateli.

Tento inspirující závěr vyplynul z veřejné diskuze v rámci občanského projektu Moje město, moje místo. Ten v sobotu skončil vyhodnocením analýz, pocitových map a procházek architektů s veřejností po sídlišti Výsluní, čtvrti Bohumíra Šmerala a centru města. Lidé na posledním letošním setkání po prezentaci výsledků tleskali. „Příští rok bychom chtěli uspořádáním příležitostných akcí podpořit místa, která jsme v rámci projektu navštívili a která vnímáme jako místa, okolo kterých se může pomalu formovat komunitní život jednotlivých městských částí,“ sdělila zakladatelka projektu Kateřina Trčková, které v pilotní aktivitě pomáhala řada nezávislých expertů a dalších dobrovolníků a organizací.

Ojedinělou iniciativu, která se snaží o zlepšení vztahu Mostečanů k Mostu a šíří architektonickou osvětu, letos podpořila jako prospěšný cíl Nadace Via v programu Živá komunita s přispěním Nadace Jablotron. Tvůrci projektu ukázali během roku slabiny i rozvojový potenciál vybraných lokalit. Představili v nich také talentované lidi a shromáždili názory obyvatel, ze kterých vycházeli spolupracující architekti.

Například Vít Holý navrhl upravit některá temná zákoutí Výsluní, aby byla víc pod tzv. sociální kontrolou. Stačí i obyčejná hezká zeď, která vytvoří mezi Kahanem a dvěma paneláky vnitroblok. Ten poskytne obyvatelům soukromí, městu sníží výdaje na údržbu zeleně, zpřehlední uliční linii a zruší prostor pro přepadení chodce ze zákrytu. Podobné rizikové místo u schodů do Medůzy by mohla řešit vestavba obchůdku a pěší zóna. „Nejlepším opatřením proti vandalismu a dalším negativním jevům je dostat do takovýchto míst lidi,“ řekl architekt.

Jeho kolegyně Jana Kubánková doporučila mimo jiné zvyšování rezidenční atraktivity na sídlištích, aby město udrželo či získalo další ekonomicky aktivní obyvatele. Ti by uvítali třeba mezonetové byty s předzahrádkami. Město by je mohlo vytvářet výkupem a úpravou spodních bytů v panelácích. Vše by se dělo koncepčně, promyšleně a v souvislostech. „Městu Most by se měli věnovat ti nejlepší odborníci,“ uvedla architekta Helena Kubínová.

Při diskuzi z řad veřejnosti zaznělo, že zajímavé závěry projektu by mělo město využít. O návrhy je ale minimální zájem. Optimisté věří, že se to změní. „Architektura je politiky zatím vnímána spíše jako okrašlovací záležitost. Přitom je to nástroj, který může ekonomicky pozvednout město,“ shodli se odborníci.

Prezentace projektu se konala v památkově chráněné secesní budově bývalých kasáren, kterou zachraňuje rodinná firma Machovec. Před hlavním programem provedl návštěvníky objektem Jan Machovec a historické pozadí této budovy přiblížil Zdeněk Vejražka. Při komunitním setkání si veřejnost vyzkoušela virtuální realitu, navštívila jarmáreček Liška mazaná, koncert a přehlídku talentovaných designérů z Mostu a okolí.