Podle návrhu ministerstva práce bude stát poskytovat firmám na platy zaměstnanců 30 procent průměrného výdělku. Nejvýše to však bude 1,4násobek minimální mzdy, což je 11.900 korun. Zaměstnanec by během kurzarbeitu měl pobírat 90 procent své průměrné mzdy, z toho 60 procent bude proplácet zaměstnavatel a 30 procenty přispěje ministerstvo práce. Podmínkou bude, aby se podpoření zaměstnanci dále odborně vzdělávali.

Podle účastníků dnešního jednání by návrh koncem srpna mohla schvalovat vláda a 4. září by se jím měla zabývat tripartita. Konkrétní harmonogram schvalování však zatím není připraven.

Zaměstnavatelé kritizovali přísná pravidla

Takzvaný kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům úvazek, vzdělají je a zbytek mzdy hradí stát či evropské fondy. V tuzemsku už tato možnost existuje. Zaměstnavatelé však o tuto podporu příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto prostředků příliš přísná.

Podle Hanáka v novém systému nepůjde o evropské peníze, a proto nebude pro firmy platit omezení například v případě, že už podporu vyčerpaly. „Byrokratické to bude, ale jde o peníze, ale budou to peníze národní tak, jak to má být. Nechceme na to evropské peníze," zdůraznil.

"Zásadní rozdíl: nebude to projektové, bude to ad hoc situace podle minimálních pravidel daných zákonem," dodal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý ale upozornil, že spuštění podpory z národních zdrojů bude muset ještě projít diskusí s antimonopolním úřadem. Pro případ krize však podle něj komora toto opatření podporuje.

"Vyjádřil jsem určitou rezervovanost, kdyby kurzarbeit měl být rozšířený pro některé další oblasti, jako strukturální změny, prudká změna podnikového záměru, kde se obávám určitých možností zneužití," dodal.

Nevztahoval by se na státní subjekty

Podle Středuly by se kurzarbeit nevztahoval na státní subjekty a zatím se jedná o čtyřech kategoriích jeho použití. První by se týkala krizí a mimořádných situací, v nichž by vláda určovala například od kdy a do kdy by takové opatření platilo. Druhou možností by byly třeba povodně.

Další možností by mohla být restrukturalizace firem a poslední pak sezonní práce. Objem požadovaných peněz je podle něj těžké odhadnout. „Myslíme si, že by bylo zodpovědné požádat ministerstvo financí pro rok 2015 alokovat částku, která by byla někde mezi jedním stem a dvěma sty miliony korun," řekl.

Bartošek řekl, že pokud přijde 5000 lidí o práci, znamená to dopad zhruba 550 milionů do státního rozpočtu. V případě zavedení kurzarbeitu očekává, že náklad na něj bude činit asi 160 milionů korun. Zbytek peněz by tak stát ušetřil a lidé by navíc nepřišli o práci. Bartošek se také vyslovil pro spolupráci s opozicí, aby materiál prošel ve Sněmovně už v prvním čtení.