Naivně věřili inzerátu. Ošklivě naletěli

Ranger Czech Republic a. s. Této firmě dnes nemůže přijít na jméno mnoho obyvatel České republiky. Nachytali se údajně na její nepravdivý inzerát o pracovní nabídce. Skončili jako podomní prodejci. O své zkušenosti se společností se podělilo i pár Opavanů.

V novinách to vypadá navýsost luxusně. Dvacetitisícový výdělek a jednoduchá práce – opisování elektroměrů v domácnostech. Není divu, že zájem lidí byl a je veliký. Na prvním pohovoru se podle svědectví poškozených lidé nic nového nedozvědí a nedostanou ani žádné konkrétní pokyny.

„Řekli mi, že firma Ranger pracuje pro ČEZ jakožto výrobce elektřiny. Prý budu chodit po lidech a opisovat čísla z jejich elektroměrů. Údajně to také mělo být hodně o komunikaci s lidmi. Sice jsem nevěděl v čem, když je budu jen žádat o vpuštění k elektroměru, ale souhlasil jsem,“ vzpomíná znechuceně dvaadvacetiletý Opavan.

Po pohovoru se zájemci domluví na další den, aby si práci přímo vyzkoušeli. Až v tu chvíli zjistí, že naletěli. Místo opisování elektroměrů je jejich úkolem přesvědčovat lidi ke změně dodavatele energie.

Žádné opisování se nekoná

Každá nová ovečka, jak se nazývají zájemci o tuto práci, dostane svého „trenéra“ a vyráží do terénu. V praxi to prý vypadá tak, že přijdou k někomu domů a tvrdí, že jen varují lidi před podvodnými prodejci. Pak přecházejí do ofenzivy. Požádají dotyčného, ať jim ukáže fakturu za energie. Když se tak stane, začnou mu podsouvat myšlenku, že by mohl dostat jistou slevu, ale musí se přesvědčit, zda splňuje podmínky.

V ten moment přichází ono opisování elektroměru. Tedy opíše se jen čárový kód z přístroje. A kupodivu všichni lidé podmínky splňují. Okamžitě následuje nabídka zbrusu nové smlouvy na tři roky. Důvěřiví lidé kývnou a kšeft je na světě.

„Firma Ranger podvádí dle mého názoru hned dvakrát. Za prvé se snaží podvést klienty s pochybnými smlouvami, pochybně podanými informacemi, a přitom se sama odvolává na zprávy o podvodnících v televizi. Za druhé podvádějí zájemce o práci, kteří chtějí opisovat elektroměry, a jdou nabízet podvodným způsobem změnu dodavatele elektřiny.

Možná na to mnoho lidí přistoupí, protože si už představili krásnou vidinu dvaceti tisíc měsíčně a peníze prostě potřebují,“ domnívá se ošálený mladík. Poté, co zjistil, oč se jedná, ihned od všeho odstoupil. A není v tom sám.

Naštvaných Opavanů je víc

Společnosti naletěla také pětatřicetiletá Opavanka. „Práci jsem potřebovala a tahle vypadala moc dobře. Na pohovoru mi jen řekli, abych si to druhý den vyzkoušela, jestli na to mám, a ať si obléknu hezký kostýmek. Bylo mi divné, proč se kvůli opisování elektroměrů převlékat do gala, ale nechala jsem to být,“ začíná své vyprávění mladá maminka.

Ráno ji čekalo na smluveném místě auto, které ji odvezlo až k hranicím Olomouce. Další nemilé překvapení. Ještě ani nezačala a už se měla finančně podílet na zaplacení benzinu za cestu. Až při jízdě se poté dozvěděla další informace. Jako například to, co bude vlastně dělat, že minimum uzavřených smluv je u každého šest a za každou by měla být provize pětistovka. To už bylo pozdě couvnout.

Žena vypráví, jak ji pak kupříkladu vyložili na kraji jedné vesnice a ona musela chodit od domu k domu a zkoušet na lidi již zmíněné triky. „Někteří mi tam i nadávali, že nám chybí jenom koně a jsme jako cikáni. Vůbec se mi to nelíbilo a nechtěla jsem to dělat,“ popisuje.

Druhý den už do práce nešla. Peníze za smlouvy, které uzavřela, nedostala. Ale raději je oželela, než aby s problematickou firmou měla ještě nějaké další styky. Jiný příběh o firmě Ranger ale poznala zprostředkovaně z vyprávění. Jedna seniorka se nechala od jejích zástupců přesvědčit a podepsala smlouvu. Když to ale zjistila její dcera, domluvily se, že od dohody odstoupí.

Nicméně ačkoli prý existuje měsíční výpovědní lhůta smlouvy, i při odstoupení v termínu musí uhradit klient penále ve výši tří tisíc korun. Stařence prý poté zástupce firmy Ranger, když chtěla telefonicky smlouvu zrušit, vyhrožoval takovým způsobem, že zdraví ženy nevydrželo a dostala mrtvici.

Nahoře huj, dole…

Když se kdokoli podívá na webové stránky Ranger Czech Republic a. s., nezjistí nic závadného, spíše naopak. Firma s dlouholetou tradicí spolupracovala kromě energetických rovněž s renomovanými telekomunikačními společnostmi. Když ovšem brousíme na internetu podrobněji, dočítáme se jiné věci.

Jeden z přispěvatelů tu dokonce připomíná, že Ranger kdysi nabízela produkty jistého telefonního operátora, který ovšem poté, co zjistil, jaké jsou její praktiky, spolupráci ukončil. V různých debatách na internetu se lze navíc dočíst o mnoha dalších případech podvedených a naštvaných lidí.

Daniel Szabo, zástupce opavské pobočky Ranger, o celém problému hovoří zcela jinak. Podle něj všem lidem na pohovorech sděluje, co bude skutečná náplň jejich práce. Do zmatků se uvrhli sami. Firma prý totiž skutečně hledala také kontrolory, ale místa byla již obsazena a pouze dobíhal inzerát, který má být touto dobou již stažen.

O lidech, kteří si stěžují na jakékoli špatné zacházení ze strany společnosti, si myslí své: „Je to nesmysl. Připadá mi to neseriózní. Já jim nabízím práci, a oni mě ještě napadají. Myslím si, že je to proto, že lidem se jednoduše nechce pracovat a Česko je plné nemakačenků. A kromě toho, je to můj inzerát a můžu si snad do něj psát, co chci, nebo ne?“

Jednou z věcí, které mu také vadily, bylo, že mu prý chodili na pohovory lidi, které poslal pracák, ačkoli si u něj žádný inzerát nepodal. „Takové lidi já nechci,“ zlobí se.

Lovila důchodce v supermarketu. Zadarmo

Očekávala brigádu v kanceláři spojenou s telefonováním a péči o klienty. Tak zněla na internetu nabídka práce ve zdravotnictví s výdělkem okolo dvaceti tisíc měsíčně. Místo toho postávala na podpatcích v supermarketu a lovila důchodce. Zadarmo.

To je příběh osmadvacetileté Renáty S. z Opavy, která při vysoké škole sháněla před dvěma lety brigádu. Lákavá nabídka na internetu ji nenechala chladnou a na uvedený telefonní kontakt ihned zavolala. „Hovořila jsem s velmi příjemným pánem, který mě pozval hned druhý den na pracovní pohovor. Zdůraznil ale, že hlavně nemám přijít v riflích,“ vzpomíná na negativní zkušenost.

„Hned druhý den jsem na Rolnickou ulici, kde bylo sídlo firmy, přijela. Podal mi ruku a představil mě mladé afektované slečně v minisukni. Ta mi podala dotazník, který jsem vyplnila, a pak si mě ještě s další uchazečkou pozvala k počítači, kde nám pustila jakousi prezentaci,“ vypráví Renáta.

Podle prezentace zjistila, že se jedná o prodej bioptronových léčebných lamp (na snímku vlevo), pořád ale nechápala, v čem její práce spočívá. Pochopila poté, co ji asistentka svým luxusním fárem přivezla do jednoho opavského hypermarketu. „Měla jsem odchytávat lidi, kteří vypadají, že mají zdravotní problém, a brát si od nich telefonní čísla s tím, že mohou vyhrát v soutěži,“ vzpomíná Renáta.

Nakonec se ukázalo, že vyhrává každý, kdo na sebe kontakt uvedl. Toho si pak Renáta prostřednictvím telefonu měla pozvat do sídla firmy, aby mu svátečně dárek předala. Místo toho ale lidé přišli na prezentaci, kde jim spolu s ostatními zaměstnanci měla Renáta nabízet produkty firmy.

„Byla jsem jen na jedné takové akci a bylo to hrozné. Dali mi přesně vypracovaný plán, co mám lidem říkat, jak jim mám produkt vnutit, a když získám jejich podpis, byť že si vezmou lampu na splátky, mám čtyři tisíce,“ pokyvuje nechápavě hlavou. „Tenkrát jsem neprodala nic, ale sledovala jsem, jak se lidé, kteří se neumějí bránit, upisují na několik let ke splácení lampy. Firma dala na internet nabídku práce, která byla značně zkreslená. Marnili akorát můj čas, který jsem protrpěla na jehlových podpatcích v supermarketu, a to zadarmo,“ je rozhořčena při pouhé vzpomínce.

Když se naše redakce vydala na Renátou uvedené sídlo firmy, zjistila, že zde již dávno nefunguje.

Obdobné případy se policii moc nehlásí

Někdy může jít přímo o pokus zpronevěry, jindy o podvodné jednání. V některých případech vše skončí jen u občanskoprávního sporu. Podvodné inzeráty tu byly, jsou a budou. Záleží ale na tom, v čem přesně tkví jejich nekalost. Na Opavsku prý převládají hlavně inzeráty podvodně nabízející zboží. Ty využívající nabídky zaměstnání jsou méně častým jevem. Tedy alespoň oficiálně.

„Osobně si myslím, že jich je víc, jen to lidé nehlásí. Jsou zklamaní, jak to s tou prací dopadlo, cítí se hloupě a podobně. Rozhodně by to ale hlásit měli,“ komentuje problematiku podvodných pracovních inzerátů opavský policejní mluvčí René Černohorský.

Pokud je kupříkladu cílem dané firmy nebo člověka vylákat z někoho peníze předem, a to pod falešnou záminkou, jako je neexistující zaměstnání, může se vše klasifikovat jako zpronevěra. Když dochází k tomu, že daný zaměstnavatel nesplní podmínky, které inzeroval nebo přislíbil, může jít o podvodné jednání.

„Je to individuální a nedá se okamžitě říct, jestli se o něco z toho jedná. To ukáže vždy až podrobné prošetření,“ vysvětluje Černohorský. Nejlepší obranou pro obyčejné lidi je údajně zjistit si co nejvíce informací o inzerentovi předem. Například na internetu jsou mnohdy k dispozici podrobné reference o rozličných zaměstnavatelích, takže občan může vypátrat sám, do čeho vlastně jde.

Druhým obranným valem proti podvodu je nejdříve podepsat smlouvu a teprve pak nastoupit do práce. Zkontrolujte si rovněž, zda jsou všechny údaje ve smlouvě tzv. košer. Bez důkazů jsou totiž pozdější stížnosti poškozených jen jako štěkání na špatný strom.

Podvodné inzeráty jsou realitou

Studenti Slezské univerzity v Opavě se s podvodnými inzeráty již setkali. A jejich zkušenosti nejsou zrovna dobré.

Jana Kalabzová přiznala, že naletěla vidině práce hostesky. „Inzerát mluvil o tom, že budu pracovat jako hosteska na veletrzích a výstavách, že mne tam budou zaměstnávat firmy, které vystavují. Hned první akce ale byla o tom, že jsem musela v šíleném obleku chodit po areálu a nabízet jeden finanční produkt nějaké cizí společnosti. Bylo to šílené, oslovovat, vlastně otravovat lidi, kteří tam přišli kvůli úplně něčemu jinému,“ svěřila se dnes dvaadvacetiletá slečna.

Její spolužačka Karolína Novotná má podobnou zkušenost. „Šla jsem k jedné agentuře kvůli práci průvodkyně, ale tam mi začali nabízet, abych dělala společnici dobře situovaným klientům. Pořád mi opakovali, že tak si vydělám daleko víc než voděním turistů po městě. Nakonec jsem se zvedla a odešla,“ říká Karolína.

Také chlapci občas narazí. Student, který se představil jako Mirek Dušín, nám vyprávěl o tom, že dokonce odjel do ciziny a byl nakonec rád, že tam našel jinou práci, než měl dostat. „Měl jsem se učit anglicky a pracovat jako poslíček jedné rakouské firmy. Místo toho jsem najednou dostal umístění ve firmě, kde jsem se tahal s bednami šroubů a kdoví čeho ještě.

Po týdnu jsem to vzdal – kamarád mi poradil a odjel jsem do Itálie trhat jablka. Sice to bylo od nevidím do nevidím, ale docela dobře placené. A také úplně jiné zázemí v ubytovně,“ vyprávěl Mirek.

Tomáš Pustka, Klára Jarošová, Martin Kůs