Stalo se tak v srpnu 1917 v Liberci. První obřady se tu ale konaly až dva dny po vzniku samostatného Československa. Rakouské úřady totiž pohřeb žehem nepovolovaly. „Pokaždé tu dostane prostor některá ze zemí V4. Letos to vzhledem ke 100. výročí kremačního hnutí v Čechách vyšlo právě na nás,“ připomněl současný provozovatel libereckého krematoria Ladislav Kopal.

Podle něj patříme v počtu pohřbů žehem ve světě k unikátům. „Hned po Japonsku jsme světovou velmocí v počtu pohřbu žehem. V České republice se tímto způsobem odehrává zhruba 90 procent pohřbů. Na Moravě je to o trochu méně, ale třeba tady na Liberecku a Jablonecku je to až 98 procent všech pohřbů,“ upozorňuje.

Kremace už i v katolickém Polsku

Klasických pohřbů do země ale ubývá i u našich sousedů. Například v Polsku, tradiční katolické zemi, kde se dřív pohřbívalo výhradně do země, vzniklo jen za posledních pět let 47 nových krematorií. Podle Ladislava Kopala to souvisí i s cenou nákladných tradičních pohřbů.

Ostatně cena je jedním z důvodů, proč u nás dramaticky přibývá pohřbů bez obřadu. V tom bohužel držíme také světový unikát,“ dodává Kopal, podle něhož už pozůstalí nesjednávají pohřby podle toho, jak se k nim zaměstnanci pohřebních služeb chovají nebo co jim mohou nabídnout. „Lidi zpravidla nejvíc zajímá, kolik to bude stát. Přitom v zahraničí je běžné, že se za pohřeb a poslední rozloučení vydá až dvojnásobek průměrného platu. „Jako by si lidé řekli, škoda peněz… Už se ani netruchlí, nedrží se smutek, nechodí v černém,“ konstatuje Kopal.

Americké pohřby

Letošní výstava s názvem Poslední cesta v Lysé nad Labem je na rozdíl od těch minulých více zaměřena na veřejnost. „Ukáže lidem, co vše je možné chtít, ale také ukáže na možnosti odborné psychické podpory,“ poukázal. Podpora psychologa při úmrtí blízkého až na výjimky, jako jsou hospic nebo hromadná neštěstí, téměř neexistuje.

„Člověk se ze dne na den může ocitnout tvář v tvář tragédii, ale neví, co s tím. V zahraničí je to naopak běžné, stejně jako malá rodinná krematoria,“ dokresluje Kopal. Ta jsou trendem třeba v USA nebo Velké Británii. Lidé mají možnost rozloučit se s nebožtíkem v malém, intimním prostoru, v pohodlí si popovídat, pustit si oblíbenou hudbu, není to tak deprimující jako projev řečníka, dvě skladby a konec,“ popisuje.

Nevylučuje, že by v budoucnosti o něčem takovém uvažoval. Zanedlouho mu totiž končí nájemní smlouva s městem. To si bude nadále spravovat provoz krematoria ve vlastní režii. Podle mluvčí magistrátu bude Liberec vůbec prvním městem v ČR, který si vezme krematorium do péče.

Jestli se ale Ladislav Kopal do projektu podle světových parametrů pustí, je zatím otázkou. „Investovat u nás do čehokoliv je boj s úřední hydrou. Podle zkušenosti mnohých jen získání všech potřebných povolení představuje téměř tříleté martýrium,“ uzavřel Kopal.