Na britských ostrovech sídlí hned sedm z celkových deseti stájí tvořící startovní pole F1. Kromě úřadujících šampionů z Mercedesu to jsou dále týmy McLaren, Williams, Red Bull, Racing Point, Renault a částečně i Haas. V budoucnu by se však tato situace mohla rychle změnit.

„Zde ve Spojeném království máme fantastický přístup k talentům, a co pro Spojené státy (z pohledu prominentní lokace technologie) znamená Sillicon Valley, to pro formuli 1 znamená Spojené království,“ cituje web Motorsport.com Tota Wolffa.

„V tuto chvíli je zde nebezpečí toho, zda Spojené království zůstane i nadále tak kompetentní lokací jako doposud. A my bychom byli velice rádi, kdyby to tak zůstalo,“ zdůrazňuje.

Problémů je víc

Zaměstnávání britských inženýrů však není jedinou starostí, která týmům F1 dělá aktuálně vrásky na čele. Situace kolem chystaného odchodu Londýna z Evropské Unie má i řadu dalších stinných stránek. Zejména pak co se týče přepravy závodního vybavení včetně monopostů samotných na jednotlivé velké ceny.

„Díváme se na několik rozdílných scénářů společně s Mercedesem-Benz, protože by to neovlivnilo jenom formuli 1, ale také naši mateřskou společnost a schopnost převážet vozy a součástky do a ze země,“ vysvětluje šéf úřadujících mistrů.

„Kdyby došlo na brexit bez dohody, myslím si, že by to mělo velký dopad, co se týče naše operace zajišťující cestování na závody, vývoj našich vozů a připravenost. Je to scénář, který představuje noční můru a který si ani nechci představit,“ dodal Wolff s tím, že zbylé tři týmy tvořící startovní pole královny motorsportu v čele s Ferrari by tak získaly „nad každým britským týmem (sídlícím ve Velké Británii - pozn. red.) masivní výhodu“.

Brexit je stále nejasný

Ve snaze předejít neřízenému brexitu uspořádali zástupci některých stájí minulý měsíc schůzku s předsedou Britské asociace motorsportu Davidem Richardsem, na níž debatovali o možnosti sepsání dopisu britské premiérce Therese Mayové, v němž jí chtěli přiblížit, jaké hrozby by tato forma odchodu Londýna z EU s sebou přinesla.

Samotné vyjednávání Velké Británie o konečné podobě jejího vystoupení z Unie se však nyní zaseklo na mrtvém bodě. Britští poslanci sice dali své premiérce mandát na to, aby s evropskými politiky vyjednala do 27. února novou, lepší dohodu. Ti však již několikrát zopakovali, že na dříve sjednaných podmínkách nic měnit nehodlají. Nad průběhem brexitu, k němuž by mělo dojít 29. března letošního roku, se tak i nadále vznáší několik velmi velkých otázníků.