Jak to v tomto období ve vinici vypadá?
V současnosti zaměkávají bobule hroznů, vybarvují se modré odrůdy. Všichni víme, že je velký deficit vody. Otázkou je, jestli už je teď nějaká voda důležitá, protože když přijde pozdě, bobule praskají, takže se uvidí.

Jakou budete mít letos úrodu? Postihly vás třeba jarní mrazy?
Úroda poslední roky bývá vždycky z hlediska výnosu pod průměrem a letos tomu nebude jinak. Částečně z důvodu zimních a jarních mrazů, které úrodu zredukovaly. Ale já to beru tak, že je to zemědělské riziko. A když to nezmrzne, tak je větší množství chorob a stejně ta redukce nějaká je. Letos je nádherný rok, co se týká ochrany vinic. I vinař, který na to kašlal, bude mít nádherné hrozny. Letos jsou takřka v čítankové kondici.

Dá se vyčíslit, kolik vám toho zmrzlo?
Ve Velkých Bílovicích to zasáhlo vinice lokálně a vzhledem k tomu, že jsou naše vinice rozhozeny po celém katastru, tak to odhaduji asi na deset až patnáct procent.

Jak často kontrolujete svoje vinice? A jak tam jezdíte?
Každý týden. Kromě prací je potřeba do vinice jezdit skoro pořád. Pouze na prohlídku vinic, bez toho, aniž bych tam cokoliv dělal, si vyčlením pár hodin. Jezdím buď se čtyřkolkou, nebo na kole.

Dá se odhadnout, jaká by mohla být vína tohoto ročníku?
Dá se očekávat, že budou mít slušnou cukernatost, na to samozřejmě musí navazovat odpovídající kyselina, protože sladký hrozen není všechno a vůbec to není výhra. Když to bereme komplexně, očekáváme dobrou cukernatost a spíše nižší kyseliny.

Jaké počasí by bylo pro hrozny ideální do začátku září?
Ideální by bylo, kdyby přišlo trošku vody, ale vůbec nemyslím, že by to měly být vysoké srážky. Byl bych rád za pomalé dávkování, aby bobule nepraskaly, a pak si samozřejmě každý, kdo ve vinicích pracuje, přeje, aby byla sklizeň prosvícená sluncem.

Kdy plánujete letos zahájit vinobraní?
Moje snaha je začít vždy co nejpozději, ale vzhledem k tomu, že máme ranou odrůdu Irsai Oliver a ve větším množství jsem odkázaný na své dodavatele, jelikož nevyrábím víno pouze z vlastních vinic, rozhodnutí musím konzultovat i s nimi. A vypadá to, že Irsai budeme sklízet někdy začátkem září.

Jaký je problém shánět brigádníky do vinice?
Máme dost svých zaměstnanců a děti studují, takže se u toho mohou zdokonalovat ve fyzické práci a odpočinout si od duševní námahy.

Kolik vypijete vína denně?
V práci absolutně nepiju. Co potřebuji pracovně ochutnat, vždycky vyplivnu. Je neustále potřeba auto, a i když není potřeba, chci, abych to auto pořád řídil, protože to mně zaručuje, že nebudu muset s nikým pít. Je to takzvaná obrana proti nemoci z povolání.

Jak jste se vůbec k vinařství dostal?
Tak jako drtivé většiny mých kolegů se mě nikdo neptal, jestli chci jít do vinohradu, nebo ne, prostě to bylo: „Půjdeš!“. Je to otázka času a vývoje, kdy člověk z dětských let přeroste do finální podoby dospělého a zjistí, že vinohrad a sklep má rád. Že bych ale někdy jako dítě tahal rodiče, abychom šli do vinohradu, tak to ani náhodou.

Kdy u vás „přerod v dospělého“ nastal?
Po základní vojenské službě, protože vojna docela člověka zformovala, a myslím si, že v dnešní době by to spoustě šohajů jen prospělo.

Vychováváte si po sobě nějakého nástupce?
Nejstarší dcera si po vystudování vysoké vinařské školy vzala svého spolužáka, který se mnou už pracuje ve vinařství, a to je první člověk, kterého můžu nějak vést k tomu, že zůstane. Nebudu vychovávat někoho, kdo mě opustí a založí si další vinařství.

Co je pro vás při výrobě vína důležité a na co dáváte největší důraz?
Vzhledem k tomu, že vinařství dělám již nějaký ten pátek, tak se snažím, aby víno bylo odrůdové. A voněly pouze odrůdy, které mají každoročně vonět, které k tomu mají svou genetiku a jsou tím typické, a aby nevoněly ty, které nemají. Nemyslím si, že všechno má jenom vonět.

Kterého vinařského úspěchu si vážíte nejvíce?
Nějaká významná ocenění byla, ale mě vždycky nejvíce potěší, když se naše víno nebo několik vín jako v posledním roce dostane do Národního salonu vín.