V Česku se každoročně líhne kolem 200 tisíc housat. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé se u nás prakticky velkochovy nevyskytují, chybí zde i husí jatka. „Pokud je nedostatek hus, tak v restauracích a stravovacích provozech je nahrazují kachnami a různými kříženci," řekla Dlouhá.

O vzrůstajícím zájmu o husy svědčí příprava obchodních řetězců. „Letos předpokládáme růst prodeje tohoto sortimentu až o 30 procent proti minulému roku," tvrdí mluvčí Globusu Pavla Hobíková.

Podle chovatele Zbyňka Opatrného z Husí farmy Tovačov by měli zákazníci brát v potaz to, zda je husa narychlo vykrmená krmnými směsmi za dva měsíce, nebo zda měla možnost se i proběhnout po trávě. Rychle vykrmené husy mají podle něj hmotnost po oškubání a vykuchání pod čtyři kilogramy, pomalu chované až okolo pěti kilogramů. Prezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR Miroslav Kubec dodal, že u těchto hus je rozdíl v mase, ale konzument ho při správném zpracování prakticky nepozná.

Pomalé pečení

Klasickou úpravou, která se používala dříve, je pečení za vysokých teplot nad 200°C, kdy se husa naplněná cibulí a jablky často podlévá. Moderní úpravou je podle něj i celonoční pečení, například v sádle, za nižších teplot mezi 80°C a 110°C. „Další moderní forma úpravy je, že se husa s kořením, cibulí a jablky vloží do vakuovacího pytle a vaří se ve vodní lázni při 80°C po dobu čtyř až pěti hodin a potom se jednotlivé porce jenom dopékají na barvu," dodal. Maso tak zůstane šťavnaté a propečené s minimálními ztrátami.

„Součástí nabídky na svatého Martina by měla být také paštika z husích jater nebo restovaná husí játra s cibulí v červeném víně. Měl by být husí kaldoun, může se využít i nádherný husí krk. Když se stáhne kůže, tak se dá naplnit drůbky a podřadnějším masem, přimíchat k tomu trochu vepřového a je to lahůdka," řekl Kubec.

Husí maso se podle dat Státní veterinární správy dováží z evropských států, letos šlo o 836 tun celých hus. U zpracovaného masa jde podle chovatelů třeba o Maďarsko, Slovensko a Polsko.