Lidé, kteří makléřům svěří vyřízení úvěru, si jejich činnost prověřují jen zřídka. Jejich profesionalitu má nově zvýšit testování odborných znalostí, které vyžaduje zákon o spotřebitelském úvěru.

„Každý makléř musí do konce listopadu 2018 složit zkoušku, jejíž obsah a podmínky jsou stanoveny Českou národní bankou (ČNB),“ říká Jiří Pathy z představenstva brokerské firmy Gepard Finance. Podle něho jsou pro její absolvování nutné znalosti z oblasti hypoték a úvěrových produktů obecně, ale také z finanční matematiky, ekonomických pojmů, zákona o spotřebitelském úvěru a dalších souvisejících zákonů.

ČNB uděluje firmám akreditace k testování makléřů.  Činnost zprostředkovatelů hypoték nebyla dosud regulována a příklady z praxe ukazují, že špatný makléř může nákup nemovitosti prodražit, ne-li rovnou zhatit.

Jeden skutečný příklad za všechny: Mladí manželé kupovali byt na hypotéku v okresním městě. Realitní makléřka jim doporučila pro sjednání úvěru svého kolegu, kterému sdělili svůj požadavek na výši úvěru. Hypoteční makléř rovnou vytáhl připravený formulář žádosti jím zvolené banky. Následovaly týdny, kdy po klientech postupně žádal doložení dokumentů pro banku.

Na propočet hypotečního úvěru však manželé čekali marně. Makléř jim pouze do mailu opsal informace z hypoteční kalkulačky, která je veřejně dostupná na webu. Žadatelé proto přímo kontaktovali banku, kde měl být úvěr sjednán.

CHALUPA, KTERÁ BY NEPROŠLA

Ke svému úžasu se dozvěděli, že ani po měsíci není žádost kompletní, a proto bankéř ani nemohl spočítat, zda na požadovaný úvěr se svými příjmy dosáhnou.

„Problém byl i v tom, že makléř chtěl vedle bytu dát do zástavy i chalupu, která však nesplňovala kritéria banky pro zástavu nemovitosti,“ popisuje pan Pavel ze severočeské Roudnice.

To vše v okamžiku, kdy měli podepsat rezervační smlouvu a zaplatit 50 tisíc korun realitní kanceláři, aniž by věděli, zda jejich žádost má šanci v bance vůbec projít.

„S případy, kdy se na nás obrátí přímo klient nespokojený s hypotečním zprostředkovatelem, se setkáváme ojediněle,“ říká Petr Baťka, manažer spolupráce s externími partnery mBank.

VYPLATÍ SE KONTROLA

Málokdo si správnost postupu svého makléře, který je fyzickou či právnickou osobou, rozhodne prověřit. Žadatel o úvěr má přitom coby klient banky právo se informovat.

Jak připomíná Baťka, lidé mají i další možnost: „Nedávno jsme řešili případ, kdy makléř schvalovací proces svévolně prodlužoval. S klientkou jsme se dohodli na řešení s vedením společnosti, pod kterou makléř spadá.“

Hypoteční úvěry totiž mohou sjednávat jak samostatní zprostředkovatelé, tak jejich takzvaní vázaní zástupci, pod nimiž jsou registrováni. „V případě, že je klient nespokojený s přístupem makléře – vázaného zástupce, je nejlepší kontaktovat přímo samostatného zprostředkovatele, který bude stížnost řešit. Informace o něm, a to včetně kontaktů, je makléř povinen předat klientovi hned na první schůzce,“ zdůrazňuje Jindřich Koldovský, jednatel z makléřské společnosti Open Finance.

 

Nešvary hypotečních makléřůSlíbí vyjednání nereálně nízké úrokové sazby, což není ani po týdnech vyčkávání schopen splnit. Klient to pak často vnímá jako nefér jednání od banky.  
Slíbí něco, co banka nemá v nabídce, respektive co vůbec neodpovídá jejím metodickým pokynům a interním předpisům.
Nepředá kompletní informace klientovi tak, jak je dostal od banky. Chce stále další doplňování dokumentů, jejichž seznam ale mohl bez problémů sdělit najednou