Už několik let platí, že si stát musí na výplatu penzí ročně půjčovat zhruba 50 miliard korun. Nehledě na tanečky politiků – jedni penzi reformují, druzí reformy ruší
a znovu reformují – platí, že každý je odpovědný za sebe.

Podle aktuálního průzkumu Asociace penzijních společností (APS), který provedla agentura STEM/MARK, si nyní na penzi nějakým způsobem spoří 67 procent lidí.

Nejčastější formou je penzijní spoření ve III. pilíři (53 procent), které nynější vláda hodlá (na rozdíl od II. pilíře) dál podporovat. A to ještě více než dosud.

Kdy ale obecně začít se spořením? Záleží na věku a finančních možnostech. Od menších částek v mládí postupně po větší ve středním a vyšším věku. „Obecně se doporučuje spořit si na stáří 5 až 10 procent z čisté mzdy. Nelze to ale brát jako dogma v každé situaci. Vezmeme-li, že průměrná čistá mzda je v Česku zhruba 20 tisíc korun, ideálně by si měl tedy člověk odkládat na stáří mezi 1000 a 2000 korunami," vypočítává prezident APS Vladimír Bezděk.

„Ve chvíli, kdy ale člověk například splácí hypotéku, čímž se vlastně zabezpečuje na stáří, protože pak v důchodu nebude muset platit nájem, si už samozřejmě nemusí odkládat tolik. Pokud bych to měl zobecnit, řekl bych, že když si člověk s průměrnou mzdou bude odkládat stranou 700 korun měsíčně, je to dobrý začátek pro klidné stáří," míní Vladimír Bezděk.

Právě fakt, že lidé nyní ukládali do III. pilíře poměrně málo (dnes je průměrná měsíční úložka 563 Kč) a jako zajištění na stáří nyní moc nefunguje, řeší vládní penzijní komise. Její členové propočítávají různé varianty, včetně různých daňových úlev, aby lidé i jejich zaměstnavatelé byli více motivováni zvýšit svoji měsíční úložku.

Stále přitom platí, že největší příspěvek nyní dostane člověk při měsíční úložce ve výši tisíc korun – stát mu přihodí každý měsíc 230 korun. Pokud měsíčně uložíte mezi tisícem a dvěma tisíci korunami, spoříte takzvaně daňově optimálně, protože částku mezi jedním a dvěma tisíci korunami si navíc můžete odečíst z daní. Stát vám pak za rok vrátí na daních až 1800 korun (při úložce 2000 Kč měsíčně). 

Jak může ideální spoření vypadat podle věku střadatele:

1) Je mi dvacet let, studuji, hledám zaměstnání
U mladých lidí, kteří často ještě nemají pevný příjem, je už cenné samo to, že o penzi začnou přemýšlet a odkládat si pravidelně stranou nějakou částku – byť třeba nízkou. Důležitý je zde návyk. V této věkové kategorii by bylo ideální, aby si lidé mohli do penzijka dávat alespoň 300 Kč – tedy minimální částku, ke které získají státní příspěvek (90 Kč).

2) Je mi 35, založil/a jsem rodinu, splácím hypotéku
V tomto věku sice už lidé mají stabilní příjem, ale také velmi vysoké náklady, často financují vlastní bydlení a vychovávají potomky – což jsou v obou případech také dobré investice pro klidné stáří. Bylo by ideální, aby si v tomto věku lidé odkládali minimálně takovou částku, ke které dostanou nejvyšší státní příspěvek – tedy 1000 Kč.

3) Je mi 55, děti už vylétly z hnízda, hypotéku mám splacenou, do důchodu mi zbývá zhruba 5 až deset let
V tomto věku už by si lidé měli odkládat co nejvíce, nemají už tak vysoké životní náklady a měli by využít poslední léta, kdy mají měsíční příjem ze zaměstnání. Měli by si spořit maximální možnou částku, u penzijka tedy 2000 Kč a více, při této úložce totiž získají nejen nejvyšší státní podporu, ale také možnost odečíst si co nejvíce z daní.