Ekonomové odhadují, že ekonomika se v důsledku pandemie může celosvětově propadnout o 20 procent, některá odvětví až o 90. Jaké nástroje vlády mají pro zmírnění tohoto pádu?
Akutně se nasazují nouzové nástroje směřující k zachování kupní síly, ať už jde o různé podoby kurzarbeitu, kdy stát částečně kompenzuje mzdy, jednorázové příspěvky a rozšíření sociálních dávek. Vedle toho podporuje firmy bezúročnými půjčkami, mluví se i o jejich přebírání.

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE.
Váš tým se ale zaměří především na opatření pro oživení ekonomiky, až pandemie skončí. O co půjde?
Dlouhodobější pohled se zaměřuje na vládu v roli investora, kdy stát bude muset zaskočit za soukromý sektor, a to i při restrukturalizaci ekonomiky. Nemusí jít jen o přímé finanční výdaje, ale také o různé legislativní nástroje. Správně jste zmínila, že tvář ekonomiky se promění, některá odvětví budou zásadně oslabena, jiná se velmi promění. Obecně dojde k masivnější podpoře lokálního ekonomického cyklu. Intenzivní a dlouhodobé budou podpůrné programy centrálních bank.
Na jaké segmenty hospodářství by se měl stát soustředit?
V první řadě musí zajistit bezchybné fungování základní infrastruktury, zemědělství, péči o krajinu z hlediska kvality půdy a vody, energetiku. Zkrátka musíte mít elektřinu, co pít a jíst. V té souvislosti se zřejmě naplno projeví rizikovost dlouhých komplikovaných výrobních řetězců, takže se bude klást důraz na lokální ekonomiku, spolupráci univerzit a soukromého sektoru, využívání 3D tisku.

Úterní čísla ukázala, že schodek rozpočtu za první tři měsíce dosáhl 45 miliard. Koncem roku by mohl dosáhnout až půl bilionu korun. Je to z makroekonomického pohledu zásadní problém?
Výška schodku je v tuto chvíli velká neznámá, protože nevíme, jak dlouho bude karanténa trvat. Z mého pohledu ale ani skutečně velký schodek problém není, neboť stát nemá jinou variantu než maximálně podporovat ekonomiku. Kdyby nedělal nic, byla by situace katastrofální a mohla by vést k nefunkčnosti systému.