Například za uplynulé dva roky byla rychlost znehodnocování úspor v zemích Evropské unie včetně Česka extrémní. Cenová hladina přitom nejrychleji rostla v Maďarsku, které platí vlastní měnou. „V Česku ale drobný střádal zaplakal hned několikrát. Reálně mu poklesla mzda, zároveň mu výrazně poklesly úspory kvůli vysoké inflaci,“ připomněl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Tím výčet pohrom pro tuzemské střadatele nekončil. „Ministr financí stopnul emise protiinflačních dluhopisů hned, jak začaly dávat smysl,“ prohlásil Novák.

Příčiny vysoké inflace v ČR přibližuje v rozhovoru pro Deník ekonom Petr Bartoň:

Česká republika se v posledních letech zařadila mezi inflací nejvíce zasažené země Evropské unie.
Srovnávat českou inflaci s průměrem eurozóny je zločin, říká ekonom Bartoň

Zmínil i další komplikace pro spořivé lidi. Třeba že vláda zpětně změnila podmínky pro stavební spoření a také že připravila důchodce o výhody z penzijního připojištění, aniž by jim ale dala férovou šanci ze systému bezplatně a bez finančních ztrát vystoupit.

Inflaci ovlivnily vyšší sazby i světový trh

Koruna jako měna přitom podle Nováka Česku sice nepomohla, ale ani mu neuškodila. Kromě cenových šoků způsobených vývojem cen energií, ropy či potravin na světových trzích zde k vyšší inflaci než jinde vedlo podle jeho názoru rovněž předchozí zrušení superhrubé mzdy. Ani v eurozóně by to podle něj ale pro Česko o mnoho lepší nebylo. „Stačí se podívat na Estonsko za poslední dva roky,“ uvedl Novák s poukazem na malý členský stát Evropské unie platící eurem, který sužovala ještě výrazně vyšší inflace.

Produktový specialista financí společnosti Ušetřeno.cz Dan Gorol v tomto směru českou korunu dokonce chválí. „Je potřeba uvést, že Česká národní banka zvyšovala sazby výrazně dříve a zvýšila je na vyšší úroveň než Evropská centrální banka. Pokud by se sazby zvyšovaly pomaleji, v Česku by to způsobilo vyšší inflaci, která by mohla přesáhnout i 20 procent,“ odhadl.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil míní, že i při letmém pohledu je zřejmé, že nejvyšší inflací trpěly hlavně země bývalého východního bloku. „Byly více závislé na dodávkách ruských fosilních paliv, hlavně zemního plynu, a jsou tak výrazněji zasaženy jejich nedávným zdražením,“ řekl Hradil.

Připomněl, že tyto státy navíc v EU logicky patří k těm chudším. „Jejich obyvatelé tak vydávají větší podíl svých peněz na základní potřeby jako jsou energie a potraviny, což byly právě kategorie, které svižně zdražovaly,“ podotkl.

Průměrná inflace v ČR loni dosáhla 10,7 procenta, což je třetí nejhorší výsledek v novodobé historii:

Na loňský rok každopádně nebudou v dobrém vzpomínat důchodci. V jejich případě totiž ekonomové sledují i takzvanou seniorskou inflaci, a ta byla za loňský rok 13,6 procenta.
Přehledně: Drahota loni nejvíce dopadla na důchodce. Penze růst cen nedohnaly

Zda se tedy v Česku platí korunou anebo eurem, zdejší výši inflace proto tolik ovlivňovat nemusí. „To, že Česká republika prozatím nepřijala euro, neznamená, že je vystavená větším inflačním tlakům, ani že inflaci dokáže lépe vzdorovat,“ míní ekonom společnosti Partners Martin Mašát.

Zdroj: DeníkPřipomněl, že je zdejší ekonomika malá a otevřená, závislá na exportu zboží. „Proto se každý zahraniční výkyv ceny nebo pohyb kurzu rychle projeví v inflaci,“ konstatoval.

Ve věci případného přijetí eura budou mít podle Mašáta zřejmě hlavní slovo politici, nikoliv ekonomové. „Lze předpokládat, že přijetí eura se nakonec bude diskutovat spíše v politické rovině. Bude se hrát na nacionální vlnu a ve výsledku půjde jenom o boj o voliče. Bohužel na slova odborníků nebo skutečné studie o vhodnosti přijetí eura nezbyde čas,“ obává se Mašát