Jedno z nejvyšších čísel ze zemí celé Evropské unie, které však neznamená nic pozitivního, ale naopak zařazení na chvost. Českou republiku stále drtí inflace více než většinu ostatních států. Špatnou zprávu přinesl ve středu evropský statistický úřad Eurostat.

Při pohledu na mapu je patrný rozdíl ve výši inflace mezi západní a východní částí Evropské unie. V té východní části je výrazně vyšší. Česká republika tak se svými 16,5 procenty zaujala třetí místo od konce. Za ní jsou už jen Lotyšsko a Maďarsko, které se potýká s inflací přes 25 procent. Z takzvaných starých zemí EU ji má nejvyšší Rakousko, a to 9,2 procenta.

Vyměnit si eura za koruny nebylo už skoro 15 let tak výhodné jako právě nyní. Kdo se nyní chystá na cesty, může být příjemně překvapen, neboť síla koruny je pro ceny letenek jedním z určujících faktorů
Koruna rekordně posiluje, může pomoci snížit inflaci: Na čem všem lidé ušetří

„Vyšší inflaci máme především proto, že zdražení energií přišlo v Česku později, ale o to výrazněji. Byl to větší skok nahoru,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Vliv podle něj mělo i to, že zatímco se západoevropské země snažily cenový nárůst brzdit různými fixacemi energií, u nás k tomu vláda přistoupila až na podzim loňského roku.

Co ovšem živí inflaci v současné době, je hlavně růst cen potravin. Třeba cukr zdražuje vůbec nejvíce v Evropě. „Potraviny u nás mají větší podíl podíl ve spotřebitelském koši než v západní Evropě,“ doplnil Dufek.

Rostoucí ceny potravin jsou nyní tématem ministerstva zemědělství, které do terénu vyslalo kontroly na celý potravinový řetězec. Lidovecký ministr Zdeněk Nekula se už minulý týden pochlubil, že díky tomu cena některých potravin klesla, konkrétně jmenoval ceny vajec a másla. „Máslo v prosinci stálo průměrně 54 korun, čerstvá březnová data ukazují pokles průměrné ceny o 11 korun, v akci se přitom dá máslo koupit i za necelých 30 korun. V polovině března klesla také průměrná cena vajec, i když zatím jen o desítky haléřů,“ doplnil Nekula.

S rostoucími cenami mají bojovat kontroly marží

Právě kontroly marží by měly být podle Dufka jedním z nástrojů, jak se s rostoucími cenami vypořádat, což ukázala podobná loňská kontrola u čerpacích stanic. „Vláda tím může spotřebitelům poskytnout transparentní informace,“ řekl ekonom.

Na současné inflaci se podílí zdražování oblečení a překvapivě i ceny v restauracích a hotelech. „Tam ceny rostly rychleji než v západní Evropě, a to o 21 procent. Začaly zrychlovat s koncem covidu, ale pak se utrhly a předběhly i zvyšující se ceny potravin. Spotřebitelé to skousli,“ vysvětlil Dufek.

Češi si v posledních týdnech v obchodech připlatili i za vejce.
Růst cen potravin v ČR: Je šestý nejvyšší v EU. Rekordně zdražily cukr i vejce

Kritika odborníků ale směřuje k neutěšenému stavu veřejných financí, které se na inflaci také podepisují. „Za letošní první tři měsíce narostl veřejný dluh tak, že byl nejhorší v historii. Jiné země dokázaly po covidu zadlužení snižovat. U nás ale dynamika dluhu rostla, což je katastrofa. Vláda si neuvědomuje, v jak závažné situaci je,“ poukázal hlavní ekonom investiční společnosti DRFG Martin Slaný.

V březnu skončil státní rozpočet v manku přes 166 miliard korun. Jen jeho obsluha přišla na více než šestnáct miliard korun, což je dvojnásobek oproti loňsku.

Tomáš Havránek: Za inflaci může špatná politika ČNB, je načase přemýšlet o auditu

Zdroj: Youtube

Stát by proto podle Slaného měl začít šetřit na výdajové stránce rozpočtu. „Výrazně rostou sociální výdaje, přitom je nízká míra nezaměstnanosti. Také nelze takovým tempem valorizovat důchody. Výrazně rostou výdaje na státní zaměstnance. Okamžité řešení by bylo brutálně sáhnout do výdajů a plošně. Klidně bych na dva roky zmrazil růst platů ve státním sektoru,“ navrhl ekonom.

Bez takových zásahů se podle něho deficit státního rozpočtu nezmění. „Čím později k úsporám přistoupí, tím to bude horší. Žít na dluh lze nějakou dobu, ale pak to bude muset někdo zaplatit. V ekonomice nic není zadarmo,“ doplnil.

Ilustrační snímek
Inflace dál ukrajuje z výplat. Reálné mzdy v Česku již popáté klesly

Nicméně ministerstvo financí předpokládá, že inflace bude v příštích měsících nadále klesat. „Pozitivní zprávou pro občany je výhled inflace, která by měla začít rychle klesat a ve druhé polovině roku se dostat pod deset procent. Už v příštím roce se pak inflace vrátí blízko k dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky,“ prohlásil minulý týden ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.

S tím v podstatě souhlasí i Dufek, podle něhož by se na jednociferné číslo mohla inflace dostat v létě. Slaný pak předpokládá, že průměrná inflace se letos bude pohybovat kolem deseti procent.