Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, vystoupila v lednu na 1,2 procenta z předchozího 1,1 procenta – tam se držela v posledních třech měsících.

Nejvyšší roční míru inflace měly Litva a Estonsko s 3,6 procenta. Za nimi následovalo Rumunsko s 3,4 procenta.

V Česku byla v lednu inflace na hodnotě 2,1 procenta, stejně jako v Maďarsku. S tímto skóre se řadíme na šesté, respektive sedmé místo s nejvyšší mírou inflace mezi zeměmi EU.

Na opačném, tedy nejnižším konci figurovalo Irsko s 0,3 procenta, Řecko s 0,2 procenta a Kypr s minus 1,5 procenta.

Růst inflace se v porovnání s prosincem zpomalil v 21 zemích, zrychlil v šesti a v jedné se nezměnil.

Na růstu cen v eurozóně se v lednu podílely zejména služby, potraviny, alkohol a tabák a energie.

Evropská centrální banka (ECB) usiluje o udržení inflace v eurozóně těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a také rozsáhlými nákupy dluhopisů. Od ledna ale měsíční objem nákupů dluhopisů snížila z dřívějších šedesáti miliard eur na třicet miliard eur (asi 760 miliard korun).