Například někdejší redaktor HN Vojtěch Blažek chtěl po ústeckém krajském úřadě, aby mu sdělil výši platů a odměn vedoucích odborů magistrátu. Poměrně jednoduchý požadavek se dočkal dvanáctinásobného zrušení, vrácení a opětovného nesprávného rozhodnutí povinného subjektu.

Žadatel z Prahy 5 se zase domáhal informace o prodeji a nájmu budov pro zdravotnické zařízení. Po více než 400 dnech procesu a 38 úkonech v řízení se ocitl prakticky na samém počátku.

„Česká republika je v mezinárodním srovnání práva na informace na nelichotivém 89. místě za Tanzanií (88.), Mongolskem (70.) nebo Hondurasem (84.). Nejvíce bodů ztrácíme kvůli neexistenci nezávislého dohledu a sankcí za porušování svobody informací,“ říká Oldřich Kužílek, expert na právo na informace z Otevřené společnosti, která je jedním z garantů Rekonstrukce státu.

INFORMAČNÍ PŘÍKAZ

Koncem října proto poslanci přijali hlasy ANO, Pirátů, SPD, ČSSD, KDU-ČSL, STAN návrh Jakuba Michálka (Piráti), aby se žadatel o informace, kterému úřady odmítají vyhovět, nemusel hned soudit. Od roku 2020 se bude moci obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Dnes má sněmovna udělat další krok k otevřenosti veřejné správy, bez něhož by říjnová novela neměla valný smysl. Při schvalování GDPR bude rozhodovat o dalším Michálkově návrhu, totiž o informačním příkazu.

„Tento nástroj by znamenal, že nadřízený úřad by mohl přikázat poskytnutí informací instituci, která dělá obstrukce a nezákonně odmítá vydat informace. Tím by se po 20 letech účinnosti zákona zásadně zlepšil přístup občanů k úředním dokumentům. Navíc by to ulevilo soudům, které to musí dnes řešit,“ popisuje opatření Michálek.

V předloze se dále uvádí, že nadřízený orgán přikáže povinnému subjektu poskytnout informaci do 15 dnů od chvíle, kdy obdrží rozhodnutí o odvolání. Důležité je, že tento akt lze „vykonat exekučně“.

KONEC SPIRÁLY ODVOLÁNÍ

V rámci přezkumu bude mít možnost vydat informační příkaz i ÚOOÚ, což dosud mohly činit jen správní soudy, které však v praxi tuto možnost často nevyužívaly. Adam Rut, analytik Otevřené společnosti, toto opatření vítá: „Soudy jsou podobnými žalobami přehlceny, a pokud se vůbec rozhodnou vydat příkaz k poskytnutí informací, bývá to často až za dva roky, kdy už jsou dané informace žadateli k ničemu. ÚOOÚ by měl naopak být schopný rozhodnout v řádu měsíců.“

V současnosti je největším problémem, že i když nadřízený orgán vyřizuje oprávněné odvolání žadatele o informace, nemůže příslušnému úřadu přímo nařídit poskytnutí informací.

ZPĚT ÚŘADU

V praxi jeho rozhodnutí pouze zruší a vrátí případ k posouzení zpět do rukou úřadu, který již jednou nezákonně informace odmítl vydat. „Nemá-li právo na informace zůstat v mnoha případech fakticky pouhým právem soudit se o informace, je třeba informační příkaz do praxe zavést,“ míní právník Miloš Tuháček.