Politická nejistota spolu se zhoršující se perspektivou veřejných financí podle něj významně zvýšila rizikovost této investice pro ING jako investora i pro její klienty. „Pokud bychom se zapojili do druhého pilíře, vystavili bychom se příliš velkému riziku v podobě ztráty důvěry klientů, poškození investice akcionáře a dobrého jména ING, a takové riziko nejsme schopni ani ochotni podstoupit," uvedl Rusnok, který je zároveň prezidentem Asociace penzijní fondů.

Rusnok byl také členem Národní ekonomické rady vlády pro důchodovou reformu a na jejím vzniku se podílel. „Dnešní legislativa reformy penzí ale rozhodně neodpovídá doporučením expertních komisí. Také se zdá, že v případě druhého pilíře nebude mít příliš dlouhého trvání," řekl dnes.

Finanční skupiny chtěly do druhého pilíře vstoupit zejména z prestižních důvodů, míní analytik Broker Consulting Jan Lener. Zároveň ale potřebují rychle prodat několik desítek tisíc spoření, aby se jim účast vůbec vyplatila. Nyní se zdá, že spojení s druhým pilířem není prestižní a dokonce je poměrně riskantní z hlediska naplnění byznys plánů. "Vnímáme to jako určité vysvědčení důchodové reformě. Tu český stát potřebuje jako sůl, ale druhý pilíř je spíše krokem vedle, dodal.

Ředitel strategie poradenské firmy Partners Pavel Kohout si myslí, že ING účast ve druhém pilíři nevycházela životaschopně po projektové stránce, neboť poplatky jsou nastaveny zákonem na samé hranici rentability čí spíše pod ní.

Jde o interní rozhodnutí ING

Podle ředitele Penzijního fondu České pojišťovny Tomáše Matouška ale není ustoupení ING z druhého pilíře zásadní problém či významný signál. Jde podle něj o interní rozhodnutí ING, které může souviset s tím, že firma je v ČR velmi malá. „My máme jasno, že do druhého pilíře půjdeme. Je to významná a nutná změna, která přináší klientům další možnost snížení nežádoucí míry závislosti na státu. Politická situace je komplikovaná a šarvátky politiků odvádí pozornost od podstaty věci, tedy ekonomické nutnosti snížení závislosti občanů na státní penzi," dodal. PFČP je s 1,17 milionu klientů největším fondem v Česku.

Licenci umožňující účast ve druhém pilíři vedle ING dostaly PF České spořitelny, ČSOB PF Stabilita, PF České pojišťovny, PF Komerční banky, Aegon PF, Generali, Allianz a Raiffeisenbank. Ta je mezi nimi jediná, která zatím neposkytovala penzijní připojištění. Není ale jisté, zda se všechny do druhého pilíře zapojí.

Nové fondy na rozdíl od těch současných už nebudou ručit za to, že případný prodělek nesníží úspory klienta, nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Nabídnou ale také odvážnější investiční strategie s vidinou možného vyššího zhodnocení. Hlavním důvodem změny fungování penzijních fondů je požadavek na účetní oddělení majetku účastníků penzijního připojištění od majetku akcionářů fondů.

Zatím však není jasné, jestli stát druhý pilíř vůbec spustí. Prezident Václav Klaus nedávno vrátil Sněmovně návrh zákona, který je součástí doprovodné legislativy spojené s touto částí důchodové reformy.