„Naše výsledky ukazují, že každý rok je jen zhruba 0,5 procenta potravin, které jsou škodlivé pro lidské zdraví," uvedl Pokora. Jako příklad škodlivých potravin uvedl výrobky se zvýšeným obsahem aflatoxinů či pesticidů. Jako nevhodné k lidské spotřebě bývají označeny zhruba dvě procenta kontrolovaných potravin ročně.

Procento potravin nesplňujících kvalitativní nároky je podle Pokory v posledních letech prakticky stabilní a pohybuje se mezi 13 a 15 procenty. „V loňském roce to bylo asi 14,6 procenta," podotkl.

„Naše výsledky za celých těch 20 let co jsem u inspekce, naznačují, že u výrobců tam těch problémů až tak moc není, diametrálně více naskakují v oblasti maloobchodu," řekl Pokora. Inspekce si vytipovává kontrolované subjekty na základě analýzy rizik. Kritéria jsou pro výrobce i obchodníky shodná. „U výrobců je to procento nevyhovujících mezi pěti a sedmi procenty, u obchodníků je to 22 procent," uvedl Pokora.

Česká republika není „popelnicí Evropy"

Kritici kvality potravin na tuzemském trhu a některá média dlouhodobě tvrdí, že potraviny v zahraničí, například v Německu jsou levnější a zároveň kvalitnější než v Česku. Toto tvrzení Pokora odmítá. Česká republika podle něj „popelnicí Evropy" není.

„My si myslíme, že v Rakousku a Německu ty potraviny asi kvalitnější nejsou, ale oni neví, co jedí," poznamenal s tím, že v obou sousedních zemích nejsou žádné výsledky kontrol kvality potravin zveřejňovány. „Tady je první náznak toho, že ta situace u nich nemusí být vůbec lepší než u nás," řekl Pokora. Zároveň odkázal na v denním tisku nedávno zveřejněný test vídeňských párků od českých a zahraničních výrobců, z něhož vyšly ty domácí velmi dobře.

Podle jednatele uzenářsko-lahůdkářské firmy Váhala Ladislava Denka je v pořádku, že jsou na trhu různé segmenty potravin, pokud u nich cena odpovídá jejich složení. Každý si musí udělat jasno, jestli je pro něj důležitější kvalita nebo cena. Přesto se v Česku vyskytují nešvary. Za exemplární příklad označil prodej párků označených výrobcem jako určených pro děti s obsahem drůbežího separátu. „Toto považuji za určité zvěrstvo ze strany toho výrobce," podotkl.

Podle mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Josefa Dubna dosahuje podíl závad zjištěných u živočišných potravin, které orgán kontroluje, okolo tří procent. „Závady jsou převážně v nedostatečném čištění nebo v kontrolních systémech," uvedl ke kontrolám ve výrobě.

Odlišný systém dozoru

Systém dozoru SVS je odlišný od systému dozoru SZPI. SVS dohlíží na výrobu a zacházení s potravinami živočišného původu, které jsou podstatně rizikovější, proto je i četnost kontrol veterinárních inspektorů podstatně vyšší, řekl Duben. „Pokud jde o závady zjišťované u samotných potravin, tak lze jednoznačně potvrdit, že klamání spotřebitele převládá nad zjištěními zdravotní závadnosti," sdělil mluvčí.

Výrazným tlakem a odbornou informovaností výrobců dosáhla SVS toho, že počet kontrol se závadou se dlouhodobě pohybuje kolem tří procent. Závady jsou převážně v nedostatečném čištění nebo v kontrolních systémech (HACCP). Pokud jde o závady zjišťované u samotných potravin, tak lze jednoznačně potvrdit, že klamání spotřebitele (tj. informace o složkách a jiné označování potraviny) převládá nad zjištěními zdravotní závadnosti.