Zpráva nicméně uvádí, že Intel stále zaostává mezi velkými americkými technologickými společnostmi, pokud jde o ženy. Stejná situace je pak u Afroameričanů, Hispánců a dalších menšin. Chronické nedostatečné zastoupení menšin je přitom pro technologické společnosti zdrojem znepokojení již celé roky.

Celkem v roce 2018 zaměstnával ve Spojených státech 26,8 procent žen, což je nárůst o více než dvě procenta proti roku 2015, kdy se jednalo o 24,7 procent. Výrazněji pak stoupl počet žen na vedoucích pozicích ze 17,7 na 20,7 procent. V případě Afroameričanů ze zvýšil jejich podíl z 3,5 procent v roce 2015 na necelých pět procent. U Hispánců pak vzrostl podíl na 9,2 z 8,3 procent.

„Přestože jsme mezi lídry zastoupení Afroameričanů v technologickém průmyslu, stále nejsme spokojeni,“ řekla agentuře Reuters Barbara Whyeová, hlavní ředitelka pro rozmanitost a začleňování společnosti Intel.

Investuje stovky milionů dolarů

V roce 2015 založil Intel fond, do kterého vložil 300 milionů dolarů (téměř sedm miliard korun), ze kterého mají být do roku 2020 financovány programy podporující rozmanitost ve firmě. Celosvětově tvoří běloši 46,2 procent a Asiaté 38,2 procent zaměstnanců Intelu.

V zastoupení Afroameričanů je v současnosti Intel před Facebookem, Alphabetem (mateřskou společností Googlu) a Microsoftem. Naproti v případě zaměstnávání žen se mu podařilo porazit pouze Microsoft a je za Facebookem, Alphabetem, Amazonem i Applem.