Podle Tomáše Prouzy, vládního koordinátora digitální agendy ČR, bude během následujících let procento podílu internetové ekonomiky na HDP i nadále růst. „Pro srovnání stojí za to uvést, že podíl zemědělství na HDP činí přibližně 2,5 procent. Stavebnictví se na HDP podílí kolem 6 procenty. Internetová ekonomika bude tedy stále důležitější," uvedl Prouza. S tím souvisí také otázka zaměstnanosti: „Bude potřeba více pracovních sil s jinou kvalifikací, chybí IT odborníci. Je to investice do míst, která mají budoucnost," dodal Prouza. K tomu je zapotřebí také změna současného vzdělávacího systému tak, aby z něj vycházeli lidé schopni se po zbytek života učit a přizpůsobit se změnám, které bude digitální svět přinášet. Podle Prouzy tak není možné očekávat, že člověk v 45 letech bude dělat to, co v 25, jako je tomu u mnoha jiných oborů.

Přečtěte si: Vláda dá do roku 2020 sedm miliard na digitální gramotnost Čechů

Česko bylo v roce 2015 na třetím místě v EU v podílu podniků, které pro obchodování používají počítačové sítě. Zatímco v tuzemsku takto podniká 56 procent firem, evropský průměr je 40 procent. České podniky realizovaly prostřednictvím počítačových sítí 30 procent svých tržeb, což je dvojnásobek průměru EU. K internetu je připojeno přes 98 procent firem, což je o tři procentní body nad průměrem EU, a devět z deseti používá internet pro bankovní styk.

Prodej podniků přes počítačové sítě na 3. místě v EUZdroj: SPIR, Inzertní výkony 2016

"Z naší studie vyplývá jednoznačný závěr - internetová ekonomika je klíčovou součástí národního hospodářství a její zdravý rozvoj digitálního prostředí je podmínkou konkurenceschopnosti České republiky. Doufám, že zjištěné závěry napomůžou tomu, aby se digitální ekonomika zařadila mezi politické priority. Státní správa má v této oblasti velký dluh, který je navíc prohlubován špatnými regulačními zásahy," komentoval studii předseda SPIR Ján Simkanič.

Podle něj Česko významně zaostává v digitálních službách státní správy, budování rychlého internetu v zaostalejších oblastech a za nešťastné označil regulační zásahy státu v rámci zákonů o hazardu nebo o vojenském zpravodajství. Česku rovněž chybí zákon o elektronické identitě, který potřebuje pro dálkovou komunikaci lidí s úřady nebo podepisování smluv.

„Když se podíváte, jak je zpracován takzvaný hazardní zákon nebo na to, co nás čeká od března s EET a e-shopovým prostředím, tak si opravdu kladu otázku, zda je pro státní správu důležitější rozvoj ekonomického internetového prostředí, nebo populistické sbírání hlasů pseudořešeními, která stejně nebudou fungovat," poznamenal Simkanič.

Celá studie je k dispozici zde: Česká internetová ekonomika 2016