Na příklad dvou z nich Deník poukázal počátkem ledna. Dotazy zaslané poté na úřady, zda podle nich tyto inzeráty vyhovují zákonu, ovšem zatím zůstaly bez odpovědi. Navzdory příslibům, že se oslovené instituce podnětem budou zabývat, v obou případech žádný posun nenastal a „šmejdům“ tak mohou bez problémů na účty naskakovat další částky.

V lednovém článku Deník upozornil na údajně „zázračnou“ technologii digitálních naslouchátek z Tchaj-wanu „zlevněných“ na 1590 korun. Podle přednosty ušní kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Pavla Komínka jde očividně o klamavou reklamu. Kvalitu zařízení podle něj nepotvrzuje žádná studie, navíc kvalitní sluchadla pacientům vybírá odborný lékař podle typu ušní vady, zčásti či plně bývají hrazena ze zdravotního pojištění.

Druhým případem byl údajný lék z USA na bolesti kloubů. Zadavatel inzerátu slibuje že jí pacientů zbaví za pouhých pár týdnů. Dávku na dva týdny prodává za  790 korun a doporučuje v „léčbě“ ještě pokračovat. Podle Marty Olejárové z Revmatologického ústavu ale takový preparát pacientům vůbec nepomůže.

Není to naše věc

Dotaz na Českou obchodní inspekci (ČOI), zda se nejedná o nekalé obchodní praktiky, redaktor Deníku jako soukromá osoba vznesl 11. ledna. "Jedná se o problematiku, která do kompetence České obchodní inspekce nespadá,“ uvedla jedna z inspektorek s tím, že věc předala k vyřízení pražskému magistrátu. Rovněž jeho úředníci v únoru usoudili, že starost o dohled nad reklamou na doplňky stravy není jejich úkolem, a podnět předali Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI).

„Reklamou na výrobek ‚Inteligentní posilovač sluchu' se i nadále zabýváme,“ uvedl Pavel Štefaňák z magistrátu. SZPI 1. března potvrdila, že „podnět byl zaevidován“, tím ovšem korespondence od všech zainteresovaných institucí definitivně ustala. Podle správního řádu by přitom úřady měly věc vyřídit do měsíce od jejího oznámení.

„Pokud jste o to dozorový orgán požádal, je povinen sdělit vám do 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody pro zahájení řízení z moci úřední,“ řekl Deníku právník Lukáš Zelený z organizace dTest, která hájí zájmy spotřebitelů. Povinnost zahájit řízení tedy úředníci nemají, informovat o svém rozhodnutí by však stěžovatele podle Zeleného měli.

Ztraceno v překladu

Mluvčí SZPI Pavel Kopřiva uvedl, že inspektoři na podobné podněty neodpovídají každému stěžovateli. „Pokud tam nebylo explicitně zmíněno, že si o tom přejete být informován, tak to není automatické,“ řekl Kopřiva Deníku.

Na kontrolní instituce si podle právníka Zeleného lidé, kteří s řešením podnětů nejsou spokojeni, mohou stěžovat na ministerstvu průmyslu a obchodu. V případě nespokojenosti také mohou upozornit ombudsmana.