Italský ministr financí Giulio Tremonti zrušil účast na dnešní schůzce z kolegy z EU. Vrátil se do Říma zřejmě kvůli klíčovému hlasování v parlamentu. Itálie je vážně ohrožena dluhovou krizí. Podle rakouské ministryně financí Marie Fekterové či českého ministra Miroslava Kalouska je ale italská ekonomika příliš velká na případnou pomoc z vnějšku.

Dnes odpoledne či večer se v Itálii čeká hlasování o státním závěrečném účtu za rok 2010. To by mělo ukázat, zda vláda premiéra Silvia Berlusconiho ztratila důvěru vlastních poslanců, což by mohlo následně vyústit v pád ministerského předsedy.

Vnitropolitické problémy nejsou jediné, které Itálie má. Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny. Nyní je ale ohrožena tím, že se do ní z Řecka přelije vážná dluhová krize. Je pro ní stále dražší si půjčovat peníze na trzích. Výšky úroků, za které si půjčuje, dosahují rekordních výší a podle ekonomů nejsou dlouhodobě udržitelné.

Výnosy z dluhopisů na maximu

Dnes dopoledne výnos italských státních dluhopisů na deset let na trhu stoupl na 6,74 procenta, na nové maximum od roku 1997, z dnešního maxima 6,67 procenta. Dále se tak přiblížil sedmiprocentní úrovni, která je podle analytiků z hlediska nákladů na půjčky považována za neudržitelnou. Je to hranice, nad níž Řecko, Irsko a Portugalsko požádaly o mezinárodní finanční pomoc.

„To je číslo, které nemůže nechat niko klidným v celé Evropské unii,“ řekl Kalousek o podmínkách, za nichž si Řím nyní půjčuje.

Podle rakouské ministryně financí Marie Fekterové, kterou citovala AFP, je italská ekonomika příliš velká na to, aby tato země mohla využít záchranného plánu v případě bankrotu. „Itálie ví, že vzhledem k velikosti země, nemůže doufat ve vnější pomoc. To je důvod, proč Itálie v tuto chvíli vynakládá takové úsilí,“ řekla při příjezdu Fekterová.

Podobně se vyjádřil i Kalousek po jednání. „Myslím si, že kdyby došlo ke stejné situaci, k jaké došlo v případě Řecka, tak prostě není v silách členských států Evropské unie poskytnout takovou pomoc,“ poznamenal. „V tuhle chvíli je skutečně klíčové s jakou rozhodností a vůlí budou své problémy řešit Italové,“ dodal.

Eurozóna se nedávno rozhodla posílit „palebnou sílu“ záchranného fondu EFSF, která by měla dosáhnout zhruba až bilionu eur pomocí pákového efektu. Cílem bylo právě to, aby se zabránilo rozšíření dluhové nákazy do dalších zemí.

Itálie se potýká s pomalým tempem hospodářského růstu a silným zadlužením. To dosahuje 1,9 bilionu eur čili asi 120 procent hrubého domácího produktu, což je druhý nejvyšší poměr v EU po Řecku. Jen příští rok bude Itálie potřebovat k financování splatného dluhu a rozpočtového deficitu získat prostřednictvím nových dluhopisů přes 300 miliard eur.