Právě Velkým Karlovicím měly pomoci evropské dotace. Tamní starosta to vidí trochu složitěji. „Dotace pomohly stabilizaci pracovních míst, k omlazení bohužel nedochází, naopak, mladí lidé nám odcházejí stále pryč, zvláště potom ti, kteří mají nějaké vyšší vzdělání," uvedl starosta Velkých Karlovic Miroslav Koňařík.

První dotaci Velké Karlovice dostaly na přelomu let 2009/2010. Sice díky ní vzniklo několik pracovních míst v cestovním ruchu, odliv lidí se ale nezastavil a s turisty přišla i negativa. „Na jedné straně je znát že dotace napomohly celkovému ekonomického rozvoji, na druhé straně si část obyvatel stěžuje na větší ruch a pohyb turistů," dodal Koňařík. Velké Karlovice dostaly peníze vícekrát a to na parkoviště, koupaliště, chodníky, úpravu komunikací a na novou cyklostezku Bečva.

Čtěte také: Čeští zemědělci loni utržili o 3 miliardy korun méně než v roce 2015

Oproti tomu ze studie, kterou dnes prezentoval Svazu obchodu a cestovního ruchu, vyplývá, že dotace z evropských strukturálních fondů na rozvoj cestovního ruchu v odlehlých oblastech pomáhají snižovat nezaměstnanost a vylidňování, tedy stárnutí obcí.

Z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost by od poloviny příštího roku měly jít do cestovního ruchu další peníze, celkem až 2,5 miliardy korun, navíc existuje i státní motivační program.

"Obce mohou vybírat poplatky za cestovních ruch, bohužel v celé republice je takových obcí pouze 14 procent, proto přicházíme s novelou o místních poplatcích, kolik dané obce vyberou z cestovního ruchu a reinvestují zpátky, tolik stát přidá," řekla Klára Dostálová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj. V cestovním ruchu se navíc dobře uplatní i lidé, kteří hůře hledají zaměstnání, například mladí do 25, nebo ženy nad 50 let

Nepřehlédněte: Domácích zabijaček prasat ubývá

„Staré" není pouze příhraničí. Jedná se i o okrajové části jednotlivých regionů kam se stěhuje stárnoucí populace. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR je vhodné v daných místech podporovat právě cestovní ruch způsobem, aby zaměstnavatel měl možnost své lidi udržet po celý rok a nejen sezonně.

Nemělo by chybět wellness a vybavení pro děti. Stejně tak by každá ubytovací kapacita měla mít například školící místnost, aby ji mohly využívat i firmy. Důležité jsou i školy v přírodě a to především proto, aby právě mimo sezonu turistický ruch neutichal.

„Řešíme možnost vrátit do hry žáky v podobě školních výletů a škol v přírodě, předpokládáme, že by se děti na daná místa chtěly vracet s rodiči, popřípadě později v dospělosti. Jde o zajímavý popud jak motivovat školy finanční dotací na žáka, abychom vytížili území i v méně atraktivním období," vysvětlila Dostálová.

Podle tvůrců studie, sociologa Tomáše Lebedy z Univerzity Palackého v Olomouci a poradce šéfky SOCR ČR Tomáše Kantora, je odlehlá obec taková, ze které musí obyvatelé dojíždět více než deset kilometrů do zaměstnání. V obcích navíc často zanikají obchody, nebo třeba restaurace, jde o začarovaný kruh, kdy není podnikatelsky zajímavé v lokalitě s nízkým počtem obyvatel začínat s byznysem. Lidé, kteří v daných místech žijí nemají podle výzkumu problém popojet si na větší nákup, nebo za zábavou. Ovšem denní dojíždění za prací už problém je. A co místní potřebují nejvíc? Všechno jde stranou, hlavní je mateřská školka.

Přečtěte si: Dagmar Nejedlá: Pět dětí na jeden záchod a hotovo. Je to nutné?