Kde si lidé na mzdách nejvíce polepšili?
Vzhledem k tomu, že trh práce je tak vysátý a zaměstnavatelé se o lidi perou, si polepšili všichni. Přidávali všude, i u firem, na které ta krize těžce dopadla, zhruba kolem pěti až deseti procent. Ale třeba velkým energetickým společnostem se dařilo lépe, ty přidávaly deset procent a k tomu ještě velké bonusy. Takto silné tlaky na růst mezd přitom byly už předchozí dva roky a předpokládám, že budou dál.

I když to vypadá pěkně, lidem reálné příjmy snížila inflace.
Ano, za poslední dva roky jsme měli pokles reálných mezd, protože naše mzdy samozřejmě nebyly schopné kopírovat vysokou inflaci. Nicméně je zde velký předpoklad, že mzdy tu ztrátu velmi rychle smažou a v následujících letech se budou navyšovat rychleji, než jaká bude inflace. Takže mzdy určitě rostou a čím je daná profese odbornější, včetně těch dělnických, tím razantnější nárůst u nich vidíme. Nárůsty navíc nevycházejí jen z toho, že se zvedají základní tarify a platové složky, ale často jsou podnikatelé ještě ochotni dávat výrazně vyšší prémie za konkrétní výkony, když lidé zaberou ještě více. Protože podnikatelé dneska přicházejí o mnoho zakázek kvůli tomu, že nemají dost lidí. Proto své pracovníky motivují k přesčasům a vzhledem k tomu jim přidávají ještě další příplatky, aby tu práci vzali a tyto hodiny navíc odpracovali. Takže když se podíváte na celkové mzdy, lidem mohou naskočit ještě více.

Mzdy napříč profesemi v ČR rostou. Začínající programátor bere 80 tisíc. Ilustrační snímek
Kdo má jaký plat? Začínající programátor bere 80 tisíc, smůlu mají ve školách

Vidíte nějaké světlo na konci tunelu, že by mohlo být k dispozici více zaměstnanců?
Co se týče trhu práce, je to katastrofa. Demografie jde proti nám a do toho jsme zaznamenali dva roky, kdy šli lidé kvůli nastavení systému do předčasného důchodu. Letošní rok je v tom úplně extrémní. Normálně bychom kvůli odchodům do důchodu z trhu práce ročně ztratili 30 až 40 tisíc lidí, ale kvůli předčasným důchodům se to zvedá o několik dalších desítek tisíc a my to nemáme čím saturovat. Z trhu práce totiž odcházejí silné ročníky a přicházejí naopak slabé. Bude to trvat dalších dvacet let až do konce produktivního věku Husákových dětí, do té doby se to bude jenom zhoršovat.

Nemohli by vám pomoci pracovníci ze zahraničí?
Minulý rok na trh práce vstoupilo sto tisíc Ukrajinců. Obvykle to nebylo na plný úvazek, ale na zkrácený. Když to přepočteme na plné úvazky, mohlo jich být 50 nebo 60 tisíc. Ale přesto to s čísly nezaměstnanosti vlastně neudělalo skoro nic, protože oni obvykle zasytili jen sektory, které se vyprázdnily během covidu. Vidět to bylo zejména v Praze, v restauracích a hotelech, cestovním ruchu a dalších službách. My bohužel již od roku 2019 vidíme, že české firmy nejsou schopny využít svůj potenciál na další zakázky, které by dostaly od svých zákazníků. Proto česká ekonomika neroste ani tam, kde by mohla, nemá totiž pracovníky.

Jak tedy chcete nedostatek lidí řešit?
Pracujeme na kombinaci více opatření. Jednak chceme na trh práce aktivovat další české zaměstnance. Musíme si uvědomit, že máme několik desítek tisíc lidí fixovaných na delších rodičovských dovolených než obvykle v Evropě bývají, protože máme jednu z nejdelších rodičovských. Někteří z rodičů říkají, že by šli do práce, kdyby měli dobře zajištěné dítě. Kvalitní jesle a další zařízení, která by se jim starala o děti mladší tří let, zde ale chybí. Proto se pracuje na tom, aby se jejich nabídka rozšířila. Zároveň se snažíme motivovat důchodce, kteří si zažádali o předčasný důchod, aby naopak do budoucna ještě přesluhovali.

Nemocniční oddělení pro pacienty s covid-19. Ilustrační foto.
Schválená novela o přesčasech vytočila lékaře i pacienty. Hrozí výpovědi, žaloby

Na cizince myslíte také?
Samozřejmě bude potřeba příliv cizinců. Vedeme důležitá jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí, na nichž to probíráme. Představili jsme svůj materiál, jak výrazně zlepšit situaci zahraničních pracovníků. Inspirovali jsme se německou, slovenskou i polskou legislativou. Některé věci se dají udělat rychle, vláda třeba může rozšířit seznam bezpečných zemí a zjednodušit podmínky pro odpovědné zaměstnavatele, kteří již mají připravené zaměstnance v jejich domovských zemích. Existují různá opatření, kterými se to dá zrychlit. Takže já vidím šanci, že se to dá zlepšit. Pro mě je důležité, že to vláda dneska už vnímá jako velký problém. Když se totiž nic nestane, do pěti let uvidíme problémy v nemocnicích a dalších veřejných službách.

Jak hodnotíte letošní zvýhodnění zaměstnávání na zkrácený úvazek?
Podařilo se nám nalákat lidi do práce. Jednak šli do sebe zaměstnavatelé, kteří si třeba na některé pozice nedokázali představit nic jiného než plný úvazek. Dneska je ale dokážou pokrýt vícero zkrácenými úvazky. I díky tomu, že na to stát vytvořil lepší podmínky a podpořil to finančně. Jsou to určitě dobré snahy, ale náš problém je v řádu chybějících statisíců lidí, a zhoršení se každý rok ještě o pár desítek tisíc lidí prohlubuje.