Měsíční odstávka automobilek? Přinese ztrátu 110 miliard, říká Pavel Juříček

17. 3. 2020

Pokud budou české automobilky a jejich dodavatelské firmy zavřeny delší dobu, hrozí tuzemskému automobilovému průmyslu mnohamiliardové ztráty. Možným řešením by bylo zavedení tzv. kurzarbeitu, řekl Deníku Pavel Juříček, předseda představenstva výrobce autodílů Brano dodávajícího řadě světových automobilek a místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny (ANO).

Pavel Juříček na jednání Poslanecké sněmovny

Kliknutím zvětšíte

Pavel Juříček na jednání Poslanecké sněmovny | Foto: Profimedia

Jaký může být celkový dopad nového opatření vyhlášeného společností Škoda Auto na automobilový průmysl v Česku?
Bude záležet na tom, jak dlouho to bude trvat. Zatím to vypadá na 14 dní, ale stojí prakticky všechny automobilky, ať je to Fiat, Peugeot, Renault, celá skupina Volkswagen, jen Audi se zatím nevyjádřila. I Daimler stojí, zatím ještě jede BMW. Takže bude opravdu záležet na tom, jak dlouhá ta odstávka bude.

Škoda Auto kvůli koronaviru zastaví výrobu. Automobilka se uzavře ve středu

Kam by se mohly vyšplhat ztráty českého automobilového průmyslu, kdyby se nevyrábělo celý měsíc?
Jestliže automobilový průmysl má roční obrat 1,3 bilionu korun, děleno dvanácti, kdyby to bylo opravdu na měsíc, tak se pohybujeme někde kolem 110 miliard. Takže ty dopady budou opravdu významné. Jsou již nějaké úvahy o tom, že to bude stát státní rozpočet možná 60 nebo i sto miliard, ale nejde jenom o státní rozpočet, ale o celou ekonomiku. Prostě je tady krize, kterou jsme si možná i za celou tu zpupnost v minulosti zasloužili.

Co to konkrétně bude odstávka znamenat pro vaši společnost a její zaměstnance?
Myslím si, že takových 80 procent lidí půjde domů, ale to je zatím odhad. Zatím to zpracováváme, a do večera bychom měli mít kapacity hotové - kolik lidí necháme v práci, a kolik lidí půjde domů.

Měl by stát pomoci firmám dotovat mzdy lidí, kteří nebudou moci pracovat? Nevyplatilo by se třeba zavést takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácení pracovní doby s tím, že zaměstnancům část příjmu doplatí stát? Požadovali jej například odboráři i zaměstnavatelé při hospodářské krizi po roce 2008.
Tehdy jsem to připravoval a sepisoval zrovna já, ale nikdy na to nedošlo. Možná, že by to byla vhodná varianta, ale určitě nedoporučuji, aby to bylo 90 procent jako v Německu. Tehdy před 12 lety jsem to měl zpracované po jednotlivých týdnech, jak lidé zůstávali doma – měli dostávat postupně 75, 70, 65 a 60 procent. Ale teď jde o to, že na to státní rozpočet asi nebude mít, takže se to musí moudře vyvažovat - co půjde na oltář vlasti, co to bude stát firmy, a co lidi.

Zdroj: Deník