„Já se opravdu domnívám, že to nejlepší řešení pro Řecko je jeho odchod z eurozóny, ale to je opravdu pouze můj názor. Řada lidí si myslí něco jiného," řekl novinářům v Bruselu Kalousek.

Podle něj Atény buď zcela naplní to, k čemu se zavázaly v rámci poskytnutí záchranného balíku půjček, nebo musí z eurozóny odejít. „Nějaký manipulační prostor, něco mezi tím, že se změkčí podmínky, že bude plnit méně důrazně, je podle mého názoru nereálné," podotkl český ministr, jehož země v eurozóně není a ani o vstup do ní nyní neusiluje.

Mezinárodní partneři se nedávno rozhodli výměnou za příslib radikálních škrtů a reforem poskytnout Řecku druhý záchranný balík půjček ve výši 130 miliard eur. Jenže prosazování škrtů v Řecku je velmi nepopulární, což se projevilo i na nedávných volbách, v nichž výrazně uspěli odpůrci reforem.

To, co by případný odchod Řecka z eurozóny znamenal pro ČR, není prý možné jasně říct. „Ty konkrétní dopady nikdo neví," uvedl Kalousek. Jde o ztrátu důvěry na trzích, která je těžko měřitelná. Otřesy důvěry by ale mohly vést k dalšímu chladnutí ekonomiky.

Kalousek rovněž podotkl, že ČR nepůjčila Řecku v rámci pomoci žádné peníze. „My jsme poskytli Mezinárodnímu měnového fondu půjčku lehce přesahující jednu miliardu dolarů, ale to není naše půjčka Řecku, to je naše půjčka Mezinárodnímu měnového fondu. A u Mezinárodního měnového fondu stále platí, že to je jeden z těch nejbezpečnějších věřitelů na světě," dodal. I kdyby tak Atény zkrachovaly, pak by ČR měla pohledávku u MMF, nikoli u Řecka.