Za posledních pět let ubyla v Česku více než tisícovka poštovních schránek, od začátku roku jich je o 168 méně. Ruší se především proto, že se snižuje počet pohledů a dopisů, které do nich lidé hází.

„Poštovní schránky se ruší, když je nevyužívá veřejnost, případně jejich odstranění žádá vlastník objektu nebo pozemku," vysvětlila mluvčí České pošty Marta Selicharová. Každou schránku zrušit nelze, jejich rozmístění je totiž dáno vyhláškou Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Ta udává, že v obcích do 10 tisíc obyvatel musí být nejméně jedna schránka na tisíc obyvatel. Pro lidnatější města platí jiná podmínka, ke schránce nesmí být vzdálenost z žádného místa kromě okrajových částí s podstatně menší hustotou zástavby větší než jeden kilometr.

Dopisů ubývá

Česká pošta nevede statistiky, kolik schránek je povinných 
a kolik jich funguje nad rámec povinnosti. Stejně tak neexistují data o nejméně využívaných schránkách. „Například na území Ostravy je 268 poštovních schránek. V průměru za měsíc do nich Ostravané vhodí téměř 65 tisíc dopisů, což představuje na pracovní den více než tři tisíce dopisů, takže na jednu poštovní schránku připadá v průměru 11 dopisů denně," uvedla jako příklad Marta Selicharová. Před pěti lety přitom v ostravských schránkách skončilo měsíčně 91 tisíc dopisů, což je o 26 tisíc více než nyní.

Úbytek pocítila i společnost Variel, která schránky pro Českou poštu vyrábí.

Budoucnost klasických poštovních schránek proto závisí především na tom, jak moc je budou lidé využívat. Dnes totiž mnozí dávají před psanými dopisy přednost mobilním telefonům nebo internetu. Pokud vám tedy oranžový box na ulici chybí, pošlete místo vánoční SMS pohled.

U nás až v roce 1817

První poštovní schránka se objevila před 360 lety v Paříži. Na našem území se objevily až v roce 1817. Stály u poštovních úřadů a sloužily pro odesílání vnitrostátních zásilek, které platil příjemce. Větší obliby se dočkaly po roce 1850 se zavedením poštovních známek.

„Zpočátku se vzhled schránky neřídil žádným předpisem a nejlépe k tomu účelu posloužily truhly s vyřezaným otvorem. Jejich výrobu podle pokynů a představ příslušného poštmistra zajišťovali místní řemeslníci, kteří je často neopomněli ozdobit namalovaným psaníčkem 
s červenou pečetí, aby bylo každému zřejmé, k čemu bednička slouží. Obvyklý byl německý nápis Brief – Einwurf neboli vhoz na dopisy," říká ředitel Poštovního muzea Praha a historik Jan Galuška.

Teprve v 70. letech 19. století se rozhodlo, jak budou schránky oficiálně vypadat. Měly tvar truhly nebo větší krabice s víkem. Později se 
k nim připevnily ližiny, do kterých pošťák zasunul brašnu. S písemnostmi tak vůbec nepřišel do styku.

Oranžovou barvu mají schránky až od roku 1963, do té doby byly modré. Za Rakouska-Uherska je však zdobila žlutá a černá. Oranžové jsou schránky také v Estonsku a Indonésii, žluté v Německu, Rakousku, na Slovensku a ve Francii. Červenou barvu mají v Anglii, Itálii, Austrálii, Japonsku nebo Polsku. Zelené jsou v Irsku a Číně a šedé na Filipínách.

Budoucnost je 
v balíkomatech

Zatímco klasických poštovních schránek bude nejspíš nadále ubývat, po vzoru jiných evropských pošt se u nás začnou objevovat tzv. balíkomaty které jsou určené k vyzvedávání zásilek. „Zákazník si objedná zásilku například na e-shopu a vybere si jako místo doručení balíkomat na určitém místě. Až poštovní doručovatel zásilku uloží, adresátovi přijde SMS zpráva s kódem," vysvětlila Marta Selicharová. Zákazník pak už jen zadá na balíkomatu kód, zaplatí dobírku a vyzvedne si zásilku. První balíkomaty se objeví na jaře v Praze, Strakonicích, Českých Budějovicích a Prostějově.

Poštovní schránky

KATEŘINA CIBOROVÁ