Jak obvykle dluhy za užívání družstevních bytů vznikají?
Se správou domu jsou vždy spojené náklady. Platí se třeba za dodávku služeb nebo jsou to náklady na splácení úvěru za výstavbu domu, ale třeba také za účetnictví, provoz a revizi výtahů. Jsou to desítky položek a družstvo nemá jiné peníze, než které vybere od svých členů. Výjimečně může mít i příjem z nějakého nebytového prostoru. Takže družstvo má jasně dané náklady na to, aby lidé mohli bydlet. Na druhé straně je jeho jediným příjmem to, co vybere od svých členů.

Mnozí předsedové bytových družstev zjistili, že současná legislativa je nakloněna spíš neplatičům než řádným družstevníkům.
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhodit

Bez těchto peněz si tedy družstva nedokážou poradit?
V minulosti to dokázala docela dobře, protože na to měla různé nástroje. Jednak se výše členského vkladu neodchylovala od tržní hodnoty bytu, protože cenový vývoj nebyl tak bouřlivý. Družstvo také mělo možnost uplatnit poplatek z prodlení, což byl varovný signál pro toho, kdo dlužil. Muselo mu být jasné, že třeba nakonec družstvu zaplatí třikrát tolik, co dluží. To mělo odradit dlužníky a družstvo mohlo vykompenzovat chybějící platby.

Proč to dnes již nefunguje?
V českém právním řádu se postupně omezovaly pravomoci bytových družstev i jejich postavení. Při přechodu na nový občanský zákoník družstva postupně přicházela o své obranné mechanismy. Dříve, když někdo neplatil, tak ho družstvo vyloučilo a vyplatilo mu vypořádací podíl, který se rovnal základnímu členskému vkladu, což i v dnešní době představuje desetitisíce korun. Proto družstvo vědělo, že se nemusí příliš starat o vymáhání pohledávky, protože byt nabídne za tržní hodnotu někomu dalšímu a zase si tak chybějící peníze vykompenzuje.

Co tomu tedy brání dnes?
Velkou změnu do toho přineslo rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jeho senát se zamyslel a řekl, že se mu nejeví jako spravedlivé, aby ten, kdo z družstva odchází, odcházel jen s desetitisíci. Úplně přitom pominul, že neodchází proto, že by ho někdo vyháněl. Protože pokud si plníte své povinnosti, tak o družstevní byt přijít nemůžete. A soud úplně pominul i to, že s dotyčným jsou v domě i další lidé, kteří jsou závislí na tom, že se také chová řádně. Protože když jeden člověk v domě přestane platit nebo dodržovat pořádek, tak je to problém i pro všechny ostatní.

Jeden neplatič může zavařit všem obyvatelům bytového domu
Neplatiči v bytových domech? Sousedé za ně museli zaplatit stamiliony korun

Jak tedy družstva nyní situaci s dlužníky řeší?
Přestala vylučovat, protože to pro ně už neznamená, že se dlužníka zbaví, ale riskují soudní spor o zaplacení milionových vypořádacích podílů. Při klasickém vymáhání pohledávek dnes fungují desítky neziskových organizací, které pomáhají lidem od dluhů, tedy i od těch v bytových domech. Dlužníkům radí, jak se nechat oddlužit, a oni těch rad využívají.

Takže se dá říci, že legislativa chrání dlužníky a trestá ty, kteří si plní své povinnosti?
Tady jdeme úplně mimo zákon. Není to nic, co by bylo schváleno v nějakém připomínkovém řízení, co by bylo zváženo a prodiskutováno odborníky, co by prošlo klasickým legislativním procesem. Družstvo musí pohledávku zažalovat a pravomocně vysoudit, aby mohlo zahájit exekuční řízení. Ti lidé přitom nejsou nijak nemajetní, mají svůj družstevní podíl, který má dost zásadní hodnotu. Takže pokud se členové družstva skládají v dlouhodobých zálohách na budoucí opravy, rekonstrukce a revitalizace, tak nebudou třeba moci opravovat okna, protože z těch prostředků budou muset hradit krátkodobý provoz.