Svaz průmyslu je přesvědčen, že rostoucí pracovní síla ze zahraničí české zaměstnance neohrožuje. Uvítal proto zdvojnásobení kvót v Režimu Ukrajina a zároveň by rád, aby se zkrátila doba, po kterou musí mít firma vyvěšenou volnou pozici na úřadu práce, než může podat žádost o zařazení do režimu. „Apelujeme na vládu, aby zkrátila test trhu práce ze 30 dnů na deset,“ uvedla mluvčí svazu Eva Veličková.

Více cizinců a rychleji, žádají podniky

Podniky mají dobrou zkušenost zejména se zaměstnanci z bývalých zemí SSSR. Vláda hodlá vedle Ukrajiny usnadnit také zaměstnávání lidí z Moldavska, Běloruska a Černé Hory. Firmy budou moct zaměstnat až 1000 pracovníků ročně z každé země. „Nyní je klíčové, aby vláda zajistila personální kapacity na příslušných úřadech, aby stíhaly žádosti firem vyřizovat,“ dodala Veličková v narážce na skutečnost, že na zaměstnance z Ukrajiny dnes firmy čekají obvykle kolem půl roku.

Cizinci v Česku pracují ponejvíce ve zpracovatelském průmyslu, často mají zaměstnání prostřednictvím agentur práce. Poláci se mimoto hojně uplatňují v těžbě a dobývání, Rumuni v informatice, Bulhaři v dopravě a Ukrajinci v zemědělství, obchodě a ve zdravotní a sociální péči.

Přes 53 procent cizinců žijících na našem území má trvalý pobyt a jejich počet plynule roste. „Počet cizinců s přechodným pobytem naopak reaguje na makroekonomický cyklus,“ upozornil předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. V posledních letech v tuzemsku přibývá také pracovníků z členských zemí EU.

Zahraniční pracovníci se na celkové zaměstnanosti v roce 2017 podíleli z 10,7 procent. „Výrazně nejvíce je zde občanů Slovenska, kteří jsou s odstupem následováni občany Ukrajiny. V pořadí zemí jsou dále Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Rusko a Vietnam,“ doplnila Jarmila Marešová, expertka oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

„Lze říci, že každá z velkých cizineckých skupin zaměstnanců v Česku je něčím specifická. Například typický bulharský zaměstnanec je muž okolo 45 let, který pracuje prostřednictvím agentury práce jako obsluha stroje v průmyslovém podniku,“ upřesnil Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ. Zároveň u nás pracující Bulhaři v průměru o více než tři hodiny měsíčně déle Češi.

Více práce za méně peněz

Naopak Rumuni jsou dominantně muži třicátníci, podobně jako Slováci. Mimo Prahu působí hlavně v Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Třebaže třetina rumunských zaměstnanců tu je bez vzdělání a uplatňuje se jako obsluha strojů či montéři, více než čtvrtina jich má vysokoškolský titul.

Ukrajinští zaměstnanci jsou nejvíce specifičtí vysokým zastoupením žen, zatímco u ostatních skupin mnohem více převažují muži. Třebaže mají různorodé vzdělání, na trhu práce ho příliš neuplatní a vydělávají tu zřetelně nejnižší mzdy.

Naprostá většina cizineckých skupin zaměstnanců se koncentruje do Prahy, pobírají tam však nižší mzdy než v jiných krajích. Výjimeční jsou Poláci, kteří pracují nejčastěji podél severní hranice země, hlavně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

„Firmy hledají přes 83 tisíc lidí na pomocné práce. Tyto pozice ale nemohou obsadit přes zmíněné režimy. Ty se zaměřují jen na obsazení volných míst, která vyžadují kvalifikaci, znalosti a dovednosti,“ shrnula Veličková jeden z palčivých problémů českých zaměstnavatelů.