Dánsko na trhu práce prosazuje koncept tzv. flexicurity, což je složenina anglických výrazů pro pružnost a (sociální) zabezpečení. Na čem je postaven? Ačkoli je mezi dánskými zaměstnanci 80 procent odborářů, pro dánské zaměstnavatele je v porovnání okolními zeměmi velmi snadné zbavit se nadbytečného pracovníka, případně přijmout nového.

„V průměru až 35 procent dánské pracovní síly každoročně mění svou práci. Mobilita zde existuje jak v nízko, tak ve vysoko postavených pozicích,“ uvedla Jana Skalková, manažerka HR programů Byznys pro společnost.

Je to umožněno léty budovanou souhrou aktivní politiky zaměstnanosti a funkčního systému sociálních dávek. Dánové se jednoduše nebojí, že by pro ně ukončení pracovního poměru znamenalo citelnou ztrátu příjmu a problém se získáním nového zaměstnání.

Flexibilita práce v dánských podnicích ale jde mnohem dál. Týká se i pohyblivosti pracovní doby, přesčasů či částečných úvazků. Dánské právní předpisy umožňují daleko větší variabilitu. Dánští zaměstnavatelé kladou důraz na schopnost zaměstnanců ovládat hned několik specializací,“ doplnila Jana Skalková. Dosahují toho například rotací pracovních míst a dalším vzděláváním svých lidí. Ve srovnání s jinými zeměmi v Dánsku panuje také větší mzdová flexibilita.

Dánským specifikem je také takzvané kombinované zabezpečení, které umožňuje kombinovat placené zaměstnání s různými typy dovolených – například vzdělávacích, vědeckých nebo rodičovských.

Podle účastníků konference je žádoucí, aby se dánským modelem inspirovalo také Česko se značně ztuhlým trhem práce, který se momentálně potýká s vážným nedostatkem zaměstnanců. Flexibilitu práce však většina českých firem vnímá spíš jako bariéru než jako příležitost, navíc s ní mají jen minimální zkušenosti.

Představitelé dánských firem působících v Česku potvrdili, že flexibilní práci lze zavést takřka v jakékoli organizaci bez ohledu na sektor, odvětví velikost či životní fázi. Její zavedení ale vyžaduje lepší propojení činnosti úřadů práce, ministerstva práce i odborů.