„Rozdíl mezi nástupním starobním důchodem a předchozí čistou mzdou představuje v průměru 42 procent, což je pokles ve srovnání se zeměmi EU relativně vysoký,“ uvedli ekonomové.

Třeba Nizozemci či Lucemburčané „přechod do stáří“ málem nepoznají: tzv. čistý náhradový poměr jejich penze a bývalé mzdy je skoro 1:1. Ovšem to jsou země, kde existuje dlouhá tradice ve spoření.

U nás sice (s podporou státu) spoří 4,5 milionu lidí, ale jejich úložky jsou nízké a naspořené sumy nízké.

Typický střadatel má aktuálně „naškudleno“ v průměru jen 77 tisíc korun. Kdyby státní důchod teoreticky zkrachoval, vydrží s tím půl roku. Navíc 90 procent lidí si po konci spoření peníze vybere, jen desetina volí nějakou rentu.

Co s tím? I končící vládní penzijní komise, která preferovala hlavně posílení státních důchodů, apelovala na to, že do spoření na penze by se měly více zapojit firmy.

Penze vs. dovolená

close Jak šetříme na stáří. info Zdroj: Deník zoom_in Zaměstnavatelé v České republice podle Asociace penzijních společností (APS) na penzi přispívají jen pětině zaměstnanců, osmdesát procent lidí tak musí spoření zvládat ze své peněženky.

Měsíčně odkládají v průměru 700 korun. Firmy jsou o něco štědřejší – v průměru přihazují přes 800 korun. Naráz tak dotyčnému každý měsíc přistane do spoření průměrně nezdaněných 1500 korun.

Proč ale takovou výsadu má jen pětina zaměstnanců? Přesnou odpověď odborníci nemají.

„Potenciál je daleko vyšší. Zvlášť v době, kdy se zaměstnavatelé předhánějí, aby získali nové zaměstnance. Penzijko jsou přece peníze od zaměstnavatele navíc, o které zaměstnanec nepřijde a v podstatě je může využít na cokoliv,“ konstatuje Marie Zemanová, viceprezidenta APS a šéfka ČSOB Penzijní společnosti.

Část firem se bojí možné administrativy a často příspěvek paradoxně nechtějí ani zaměstnanci – pokud jim ho firma nabídne jako jeden z benefitů, mohou si vybrat jiný a okamžitý, třeba příspěvek na sport či dovolenou navíc.

Daňově sexy

Od letoška přitom platí, že penzijní příspěvky jsou ještě více daňově sexy.

„Pokud jsou příspěvky na penzijní pojištění zakotvené například ve smlouvě nebo interním předpisu firmy, stávají se pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem bez limitu. Pro zaměstnance jsou příspěvky do 50 tisíc korun ročně osvobozené od daně z příjmů a neodvádí se z nich sociální ani zdravotní pojištění,“ počítá Gabriela Hoppe ze společnosti IB Grant Thornton Consulting. 

Na druhou stranu – člověk to musí se spořením myslet vážně. Pokud vám totiž přispívala firma a vy si na závěr zvolíte výplatu formou jednorázového vyrovnání, budou příspěvky zaměstnavatele zdaněny 15% daní.

„Je proto výhodnější zvolit si výplatu formou alespoň desetileté penze, kdy žádnou daň platit nemusíte,“ doporučuje Jan Sedláček z penzijní asociace.

Zapojte i menší firmy

Na penzijní spoření dnes lidem přispívají hlavně větší a bohatší společnosti. Když už dávají, tak poměrně hodně. Výjimkou není tisíc a více korun každý měsíc. S tím, aby se více do spoření zapojily i ty menší, souhlasí i předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

„U menších firem teď nabízejí příspěvek hlavně rodinné firmy střední velikosti. Snaží se tím budovat image přátelského prostředí, aby nalákaly nové lidi. Velkým firmám svými platy konkurovat nemohou, ale prostředním a bonusy, jako je penzijní spoření, ano,“ říká Havlíček.

Extrémně stárneme

Demografická křivka je neúprosná: Dnes připadá 2,13 poplatníka důchodového pojištění na jednoho penzistu, v roce 2060 se tento poměr vyrovná na 1:1.

Státní penzijní účet v posledních pěti letech vykazoval schodky až 40 miliard korun. Letos se díky rekordnímu růstu ekonomiky dostane poprvé (po deseti letech) do plusu a na penze se vybere víc, než se vyplatí.

I díky tomu bude stát štědřejší, starobní penze se od ledna 2018 průměrně zvýší o 475 korun.