Na finančních prostředcích od 200 milionů pracovníků je závislých 800 milionů lidí, posílá, nebo dostává je každý sedmý člověk na světě. Vzhledem k tomu, že řada lidí, kteří odešli pracovat do jiné země, se pohybuje v šedé ekonomice, může být částka ještě mnohem vyšší. Letos se díky sílící migraci očekává, že částka poroste o dalších pět miliard dolarů. 

"I malý obnos 200, nebo 300 dolarů, kterou pracovníci každý měsíc domů pošlou, tvoří asi 60 procent příjmu rodiny, což představuje obrovský posun v životním standardu,“ říká v reportu prezident IFAD Gilbert Houngbo.

V Evropě dostává nejvíce Polsko a Ukrajina

V Evropě nejvíce peněz proudí do Polska a na Ukrajinu, následují je Maďarsko, Rumunsko a Srbsko. Vzhledem k HDP jsou největšími příjemci Moldavsko (23 procent HDP), Kosovo, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko. Přičemž starý kontinent opouští jen 30 procent z těch, kteří jdou pracovat do ciziny.

Rodiny v Česku od svých členů v zahraničí dostávají ročně částku 3,2 miliardy dolarů (73,5 miliardy korun), což představuje 1,5 procenta českého HDP. Za posledních deset let jde o nárůst o 68,5 procenta.

Česko je ale i cílovou destinací pro zahraniční pracovníky. Podle ministerstva vnitra bylo ke konci května v Česku hlášeno 112 tisíc Ukrajinců a o deset tisíc méně Slováků. Třetí nejpočetnější skupinou jsou Vietnamci, kterých tu máme téměř 60 tisíc.

Migrace, příjem evropských zemí

Pro Nepál třetina příjmů země

Největším příjemcem remitencí jsou rodiny v Indii, ke kterým ročně proudí 63 miliard dolarů. V sílící ekonomice druhé nejlidnatější země světa tvoří ale jen tři procenta HDP.

Donedávna ale žebříčku dominovala Čína, kterou v roce 2007 Indie předběhla.

Nejvíce závislý na příjmech ze zahraničí je Nepál, jehož remitence představují 32 procent HDP. Dále Libérie, Tádžikistán a Kyrgystán.

Peníze pomáhají, ale vytvářejí závislost

Prostředky, které tvoří významnou součást mezinárodního obchodu, nahrazují nebo doplňují státní sociální politiku. Jejich výhoda je v tom, že směřují přímo k těm, kteří je potřebují, píše expert na problematiku migrace Dušan Drbohlav ve své knize Ukrajinská pracovní migrace v Česku.

Doma ale vytvářejí kulturu ekonomické závislosti a můžou navyšovat lokální ceny.

Pracující migranti současně udržují v chodu i ekonomiky zemí, kde pracují. Ročně zde utratí tři biliony dolarů. Domů totiž posílají jen 15 procent svých příjmů.

„Remitance pomáhají rodinám migrantů tvořit bezpečnější budoucnost,“ říká Pedro de Vasconcelos, vedoucí autor reportu. „Migrace by se pro mladé měla stát spíš možností, než potřebou,“ dodává.

Video: skrýtá síla globální ekonomiky

Migrace, příjem evropských zemí