Předchozí
1 z 2
Další

K věcnému záměru nového stavebního zákona se teď vyjadřují jednotlivá ministerstva. Kde očekáváte nejvíc připomínek?
Určitě z oblasti týkající se nového nejvyššího stavebního úřadu a životního prostředí. S resorty jsme ale nejdůležitější body rekodifikace stavebního práva předem probrali. Všichni ministři se mohli vyjádřit, jestli s něčím úplně zásadně nesouhlasí. Všichni si uvědomují, že situace se musí změnit.

Zásadní proměna stavebního práva, tedy zmíněná rekodifikace, se týká kromě stavebního zákona ještě dalších asi osmdesáti zákonů. Jak změny prosadíte?
Především jsou to zákony, které zahrnují ochranu veřejných zájmů. Patří sem hygiena, památkáři, hasiči a podobně. Všichni budou nově sdruženi pod jednou střechou. Chceme jít cestou vzniku nejvyššího stavebního úřadu, podřízeného ministerstvu. Pod ním budou jeho krajská zastoupení a pod nimi pak pobočky v obcích, tak jak existují i dnes. Zásadní změnou bude to, že dotyčný úředník už nebude zaměstnancem obce, ale státu. A tím vyřešíme to nejpalčivější, co se teď řeší v regionech, a sice takzvanou systémovou podjatost. Jako účelový nástroj ji všemožně využívají jedinci, kteří chtějí zabránit výstavbě.

Do vlády v předstihu míří i takzvaná fikce souhlasu. Ta stanoví, že nevyjádří-li se příslušný úřad ve lhůtě do 60 dnů, bude se to automaticky brát jako souhlasné stanovisko. Slibujete, že začne platit ještě letos. Je to reálné?
Ano, mohla by platit už na podzim. Panuje na ní ve vládě víceméně politická shoda a nepředpokládáme větší zdržení v Poslanecké sněmovně. Fikce souhlasu bude samozřejmě zakotvena i v novém stavebním zákoně, ale protože některé kroky je třeba udělat velmi rychle, tak jsme v tomto případě využili otevření zákona č. 416 o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací.

Na vzniku nejvyššího stavebního úřadu už taková shoda nepanuje…
Shoda zatím určitě není se Svazem měst a obcí ČR, nicméně mnoho starostů, kteří řeší problémy se systémovou podjatostí, souhlasí. Také ministerstvo vnitra avizovalo, že souhlasí s nejvyšším stavebním úřadem, ale připravují ještě svoji úpravu, o které budeme diskutovat.

Jak chcete obce přesvědčit?
Obce se k tomu staví zhruba půl na půl. Jsou starostové, kteří si v uvozovkách užívají to, že jim občané nespokojení s délkou stavebního řízení spílají za něco, zač vlastně nemohou. A tak nám říkají: už si to vezměte, my nejsme schopni lidem vysvětlit, že se jedná o přenesenou působnost státní správy, kterou nemůžeme ovlivňovat. Druhá část starostů naopak preferuje udržení stavebního řízení na svém úřadě.

Formálně ale oddělení samosprávy a státní správy, tedy i stavebního úřadu, existuje…
Formálně ano, ale bohužel v praxi se rozhodnutí úřadu stále dokola napadají. Vezměte si třeba starostu nebo hejtmana, který se v médiích nebo na zastupitelstvu vyjádří, že podporuje nějakou dopravní stavbu, nebo to má dokonce v programovém prohlášení a jeho snahou je co nejdříve sliby naplnit. A už je celý úřad systémově podjatý. Pak to řeší ministerstvo, soudy. Nakonec se velké dopravní nebo jiné stavby, jako třeba Velké náměstí v Hradci Králové, musí předat jinému stavebnímu úřadu, který na to ale nemá kapacity a nezná místní podmínky. Je to začarovaný kruh.

Dobře. Ale jaká možnost podle nového zákona zbyde obcím, aby se vymezily vůči stavbám, jež na svém území nechtějí?
Podívejme se, jak je to dnes. Pokud se starosta pokusí nějak ovlivnit úředníka, tak jde o tu zmíněnou systémovou podjatost a nezákonný zásah do výkonu státní správy. Dnes jsou ve vztahu podřízenosti a nadřízenosti, protože zaměstnance stavebních úřadů platí, byť v rámci přeneseného výkonu státní správy, obce. Po námi navrhované změně nic takového hrozit nebude.

Co zmůže zmíněný starosta?
Obec bude mít vždy ve své kompetenci schvalování územního plánu. Nikdo jiný nemůže ukázat: tady bude občanská vybavenost, tady průmyslová zóna a zde nákupní středisko. Ale v rámci územního plánu už musí být vyřešeny všechny podstatné záležitosti týkající se například ochrany životního prostředí. Nesmí se stát, že se u stavebního řízení najednou objeví sysel nebo jiné chráněné zvíře a celé řízení se zruší. Dneska se prý „syslové“ různě převážejí jen proto, aby se zabránilo výstavbě. Územní plán není a nebude jediným nástrojem, který obec k hájení svých zájmů má. U každého řízení je obec účastníkem, a pokud se jí posuzovaný záměr nelíbí, může uplatnit námitky. A pokud by jí stavební úřad nevyhověl, má možnost se odvolat nebo rozhodnutí stavebního úřadu napadnout u soudu.

Obce by měly mít větší zodpovědnost při tvorbě územních plánů…
Určitě. Obce si své území musí pohlídat a říci, co kde a jak smí vzniknout. A když zastupitelé územní plán schválí, bude mít daleko větší váhu. Zrušit část územního plánu půjde jen při zásadním pochybení obce. Ne jako v současnosti, kdy u stavebního řízení můžete pro malicherné nedostatky zrušit kdeco.

Součástí nového stavebního práva má být také digitalizace. Co přinese?
V zásadě jde o to, aby všichni účastníci řízení mohli ve všech fázích nahlížet do jedné dokumentace. Do budoucna bychom chtěli, aby vznikl takzvaný portál stavebníka. Tam by bylo rozhraní pro komunikaci mezi dotčenými orgány a úředníky nejvyššího stavebního úřadu, aby skutečně byli schopni v krátkých lhůtách rozhodovat. K tomu je elektronizace nutná. Postupně by také měly být všechny územní plány vydávány v jednotném standardu a zveřejněny na geoportálu, který bude spravovat brněnský Ústav územního rozvoje, spadající pod ministerstvo pro místní rozvoj.

Po rekodifikaci stavebního práva hlasitě volají developeři. Připravujete ji spolu s Hospodářskou komorou ČR. Nehraje do karet spíše velkým stavebníkům? Bude mít význam také pro drobné investory, stavitele rodinných domů a chalup?
Určitě ano. Rodinné domy, stavby pro rekreaci a drobné stavby se vždy budou rozhodovat na pobočkách stavebních úřadů na nejnižší úrovni. Ale už tam nebudou spadat i velké stavby, které úředníky zahlcují a ubírají kapacitu. Rodinné domy ustupují vždy do pozadí, když musí úředníci řešit velké strategické stavby. Takže malí stavebníci na změně výrazně vydělají. Uleví se také úředníkům, kteří si, když to trochu přeženu, někdy stěžují: jak po mně teď můžete chtít povolovat jadernou elektrárnu, když jsem dosud dělala šest rodinných domů za rok a jinak jen rekonstrukce. To je absurdní, takže jsme s tím museli něco dělat. Také připravujeme možnost, že by daleko větší okruh drobných staveb nemusel vůbec vyžadovat povolení.

Šéf nejvyššího stavebního úřadu bude velmi významný úřednický post. Jak ho budete obsazovat?
Naše představa je, že výběrovou komisi bude jmenovat vláda, stejně jako ředitele nejvyššího stavebního úřadu. Nikoli jen ministr pro místní rozvoj.

Máte spočítané náklady na celou stavebně-personální rošádu?
Bude záležet na přístupu obcí. Nejlevnější varianta je, když obce ty úředníky na stavebních úřadech, které mají v přenesené působnosti, uvolní a pronajmou nám prostory. Ale určitě budou obce, které řeknou: „sám mám málo“, agendu si klidně vezměte, ale úředníka si sežeňte, kde chcete. A některé si budou chtít ponechat taky prostory. Celkové předpokládané náklady se pohybují od desítek milionů až po 300 milionů korun. V té úplně pesimistické variantě, kdy bychom se vůbec nedohodli s obcemi, šplhají až k jedné miliardě. Ale taková situace, předpokládám, nenastane.

Klára Dostálová
Pochází z Hořic na Jičínsku. V roce 1994 absolvovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Pracovala jako účetní a jako úvěrová specialistka. V letech 2001 a 2002 byla manažerkou hotelu Černigov v Hradci Králové. V roce 2002 se stala zaměstnankyní Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, kde vedla Sekretariát Regionální rady NUTS II Severovýchod. V letech 2004 až 2014 byla ředitelkou příspěvkové organizace Královéhradeckého kraje Centra evropského projektování (od roku 2007 Centrum EP). V roce 2017 byla zvolena poslankyní, v prosinci se stala ministryní pro místní rozvoj. Na ministerstvu působila už od roku 2014 jako náměstkyně. Je vdaná a má dvě děti.