Podle odborníků se vysoce patogenní varianty ptačí chřipky na evropském kontinentu vyskytují především u volně žijících ptáků a riziko přenosu už je celoroční. „Chování ptačí chřipky se za několik let drasticky změnilo. V Evropě koluje po celý rok, není to je sezónní hrozba. Virus je v populaci volně žijících ptáků trvale přítomen,“ poznamenala nizozemská viroložka a poradkyně WHO pro alimentární onemocnění Marion Koopmans.
Ohrožené nejsou jen chovy, kde slepice tráví většinu času pod otevřeným nebem, ale také ty halové. V těch nosnice žijí ve větším množství v jednom prostoru bez klecí, na podestýlce. „Klecový chov je ohledně nákazy ptačí chřipkou bezpečnější, protože slepice nepřijdou do kontaktu s podestýlkovým materiálem a trusem,“ vysvětlila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Podle odborníků se po zákazu klecových chovů musí bezpodmínečně zvýšit nároky na takzvanou biologickou bezpečnost. Ta se neomezuje jen na udržování čistoty podestýlky nebo krmných zařízení, ale nároky bývají i na hygienu zaměstnanců. Na pracovní oděvy a obuv, někdy i na ně samotné.
„Podobně to dnes vidíme u chovu prasat, kde je bio bezpečnost kvůli riziku afrického moru na vysoké úrovni. Tam už dochází i k tomu, že než přijdou pracovníci do kontaktu se zvířaty nebo zařízením, musí se sprchovat,“ přiblížila vědecká pracovnice z oddělení Technologie a techniky chovu hospodářských zvířat z Výzkumného ústavu živočišné výroby Gabriela Malá.
V případě drůbeže je to ale podle ní někdy marná snaha. „U venkovního chovu nelze prakticky zabránit přenosu ptačí chřipky od volně žijících ptáků,“ řekla.Chovatelé mohou prostor například za síťovat, ochrana je to ale jen malá. „Případy letošní nákazy se týkaly chovů uzavřených, kde bio bezpečnost už na nějaké úrovni funguje. A přesto se tam virus pronesl,“ poznamenala odbornice.
Povinná karanténa
V lednu se v Česku objevilo už devět ohnisek ptačí chřipky. To poslední tento týden. O velkochov se tentokrát nejednalo. „Letošní deváté ohnisko ptačí chřipky subtypu H5N1 se nalézá v malochovu v obci Židněves v okresu Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Chovatel oznámil krajské veterinární správě úhyn čtyř kusů slepic z celkového počtu šesti,“ potvrdil mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Nadále v celé zemi zůstává povinnost karantény a zákazu chovu pod širým nebem.Pro chovatele, kteří fungují v biorežimu nebo v režimu volného chovu, tak nastala nepříjemná situace. Slepice musí chovat zavřené, což jde proti jejich principům. Díky výjimce ale i přesto mohou vajíčka stále prodávat s označením 0 nebo 1.

„Dle obchodních norem pro vejce může chovatel při výskytu nebezpečné nákazy a vydaných mimořádných veterinárních opatřeních mít drůbež uzavřenou šestnáct týdnů uvnitř haly a stále tato vejce značit 0 nebo 1,“ zmínila předsedkyně drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
V Nizozemí, kde ptačí chřipka tvrdě udeřila už v první polovině loňského roku, dokonce narůstá tlak na Evropskou komisi, aby se lhůta prodloužila na neomezeně dlouhou dobu.
Zákaz klecí
Zákaz klecových chovů nosnic začne v Česku platit do čtyř let. Spotřeba vajec ale v zemi stoupá. Se zákazem klecí, které jsou pro chovatele výhodné vysokým počtem chovaných kusů, se odhaduje že produkce vajec klesne a objeví se nová rizika.

„Vejce se k nám budou dovážet ze zemí, kde budou klecové chovy dál fungovat, zejména z Polska nebo Litvy. Tam ale platí jiné hygienické a bezpečnostní normy, kontroly jsou menší. Spotřebitele nepůjde ochránit tak, jako u domácí produkce s přísně nastavenými pravidly,“ dodala Dlouhá. O zákazu na celoevropské úrovni se jedná.