„Klimatizace potřebují k provozu hodně elektřiny, navíc nárůst je během dne skokový. V České republice je rok od roku více moderních budov, které jsou klimatizované, ať se již jedná o kanceláře, obchodní centra nebo bytové komplexy. V celkovém součtu jsou to obrovské spotřeby, které se navíc všechny povětšinou zapínají ve stejný čas, když vzroste teplota,“ upozornil Jiří Vágner ze společnosti SSI Energy.

Varoval proto, že by kvůli tomu mohlo docházet k lokálním výpadkům energie. Ostatně své o tom už vědí například v Indii nebo ve Spojených státech, kde v době veder dochází ke skokovému nárůstu spotřeby energií kvůli spuštěným klimatizacím. Domnívá se přitom, že podobná situace může nastat i v Evropě.

Z koupaliště v Kostelci nad Orlicí.
Pobyt na koupalištích podražil. Inflace vytlačila ceny vstupného i občerstvení

„Kromě nárůstu počtů klimatizací dochází v průmyslu aktuálně k obnově některých výrob, zejména tam, kde byly během covidu výpadky v dodávkách surovin. Oproti době před covidem jsou odběry nerovnoměrné a mimo standardní průběh. To vše může přinést lokální výpadky energie v České republice i v celé Evropě,“ doplnil Vágner.

Jak nastavit klimatizaci

- Nastavená teplota by se od stávající neměla lišit o více než 7 °C
- Ventilátor by měl být nastaven na maximální otáčky. Tak dochází k optimálnímu odebírání tepla z prostoru
- Po dosažení požadované teploty je dobré přepnout klimatizaci do režimu cirkulace a odvlhčování vzduchu. Bez chlazení má přístroj mnohem nižší spotřebu

Zdroj: E.ON

Nedávný výzkum Mezinárodní energetické agentury ukazuje, že na celém světě vlastní klimatizaci třetina domácností. To se samozřejmě liší oblast od oblasti. V USA nebo v Japonsku má klimatizaci 90 procent domácností. Počet klimatizací ovšem stoupá i v zemích, kde se dříve nejednalo o standardní vybavení. Stále častěji si toto zařízení pořizují i Češi. V současné době jsou jimi vybaveny asi čtyři procenta rodinných a dvě procenta bytových domů.

Největší spotřebu ovšem mají klimatizace v provozovnách služeb a v kancelářských objektech. Právě na ně připadá asi sedmdesát procent spotřeby klimatizací v Česku. Celkem klimatizace spotřebují přibližně čtyři procenta veškeré elektřiny u nás. „Očekáváme výrazný vývoj, ale mnohem pomalejší ve srovnání s jihem Evropy. Do roku 2050 očekáváme nárůst přibližně o 45 procent,“ uvedl ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.

Vedra, dívky se fontáně - ilustrační foto
V týdnu se postupně oteplí nad 30 stupňů. Více pršet má jen ve čtvrtek

Nepředpokládá přitom, že by využívání klimatizací ohrozilo českou přenosovou soustavu. „Zcela ojediněle jsou lokální problémy za jisté souhry okolností možné, ale nestojí to za povšimnutí. Pokud bude lokální problém s kapacitou, bude řešen na úrovni distribuční soustavy. Elektrizační soustava na úrovni zdrojů, přenosu a rozvodu vysokého napětí nebude mít s klimatizací problém,“ doplnil.

Podobně to vidí společnost ČEPS, tedy správce přenosové soustavy v České republice. „Klimatizace nepředstavují pro přenosovou soustavu mimořádnou zátěž, která by ohrožovala její bezpečný a spolehlivý provoz. Přenosová soustava je robustní a dimenzovaná na nejvyšší zatížení, jež v našich podmínkách nastává v zimním období. Zatížení v letním období, i za masivního využití klimatizací, zimních hodnot zdaleka nedosahuje,“ řekl zástupce tiskové mluvčí společnosti ČEPS Lukáš Hrabal.

Teplota v práci

- Při lehké fyzické námaze člověk dosahuje stoprocentního výkonu při teplotách do 22 °C, při teplotě 27 °C pak dochází k poklesu výkonu o 25 procent a při teplotě kolem 30 °C dosahuje pouhých 50 procent původního výkonu.
- Přílišné horko přináší především nepohodlí. Negativně však také působí na náš zdravotní stav, kdy může dojít až k přehřátí organismu, dehydrataci a vyčerpání. Vnějším projevem dehydratace organismu a přehřátí mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace či nekoordinované chování, což může individuálně nastat již při teplotách nad 28 °C. Vysoké riziko je pak při 36 °C a vyšších teplotách.

Zdroj: SSI Group