Klimatu nejvíce škodí elektrárna Belchatów

Evropskou jedničkou mezi ničiteli klimatu se stala polská hnědouhelná velkoelektrárna Bełchatów. Její bloky rozkládající se v sousedství obřího povrchového lomu 70 kilometrů jižně od Lodže vypustí za rok do ovzduší téměř 31 miliónů tun oxidu uhličitého, tedy skleníkového plynu, jenž je považován za původce globálního oteplování. „Pro srovnání – celá energetická společnost ČEZ vyprodukovala prakticky stejné množství CO2, 33,8 miliónu tun,“ uvedl Vladimír Pick, který se energetikou dlouhodobě zabývá.

Bełchatowská hnědouhelná elektrárna je v provozu od roku 1981, plného výkonu 4400 megawattů dosáhla o sedm let později. Palivo odebírá ze sousedního lomu, jehož těžitelné zásoby ve sloji o mocnosti až 127 metrů dosahují dvou miliard tun. Při roční produkci elektřiny až 28 TeraWatthodin, což je pětina polské výroby, vystačí toto uhlí nejméně na 70 let.

V Polsku se emise zvyšují, ale hrozí nedostatek kapacit

Polské uhelné elektrárny produkují přes 90 procent veškerého domácího proudu. Zatímco v Německu, které drží v první desítce největších evropských znečišťovatelů hned šest příček, se emise oxidu uhličitého v uhelných elektrárnách snižují, Poláci množství spalovaného uhlí, a tedy i emisí trvale zvyšují.

Odborníci přitom varují, že v roce 2030 se Polsku bude nedostávat 30 tisíc megawattů elektrárenských kapacit, tedy pětinásobku Bełchatowa a Turowa, které figurují v první desítce největších evropských znečišťovatelů. Důvodem je až dvojnásobný růst spotřeby a zastarávání zdrojů. Jejich uzavírání mohou urychlit nová pravidla obchodování s emisními povolenkami, takže se země může změnit z vývozce proudu v jeho dovozce. „Potřebovali bychom uvádět do provozu každý rok tisíc megawattů jen náhradou za dosluhující uhelné bloky. Představuje to roční náklady až šest miliard zlotých,“ napsal před časem odborný časopis Przegląd Techniczny. To představuje částku téměř 50 miliard korun.