Právě ruský energetický gigant se spolu s plzeňskou Škodou JS uchází o dostavbu jihočeské elektrárny v rámci Konsorcia MIR.1200.

„Jede se podle plánu, který stanovil ČEZ. Obdrželi jsme doplňující otázky, v květnu jsme na ně odpověděli a nyní odpovídáme na některé dodatečné otázky," řekl českým novinářům Komarov. Nechtěl ovšem spekulovat o tom, jak může nový úřednický kabinet preferovat, či nepreferovat jednotlivé uchazeče. O zakázku na Temelín se kromě česko-ruského konsorcia uchází také americký Westinghouse. „Pro nás je zákazníkem ČEZ, nikoliv vláda," prohlásil za Rosatom Kirill Komarov. „Mám ale dojem, že dostavbu Temelína podporují všechny politické strany," doplnil Komarov. Nechce také vstupovat do debaty o tom, zda by při dostavbě Temelína měl stát poskytnout ČEZ záruky na výkupní ceny elektřiny.

Podle Komarova je nicméně běžné, že vlády výstavbu elektráren podporují, když ne přímo, tak třeba daňovými úlevami. Výroba elektřiny z jádra je podle něj levná. Jde však o to, zvládnout počáteční investici. Ta by v případě Temelína byla přibližně 200 až 300 miliard korun. „Elektrárna ale není jen výroba elektřiny, je to rozvoj zakázek. Když máte dobrou lokalizaci, podporuje to rozvoj ekonomiky," zdůraznil Komarov. Právě na minimálně 70procentním zapojení českých firem je založen jeden 
z hlavních pilířů česko-ruské nabídky. Pevné smlouvy 
o smlouvách budoucích na dodávky pro Temelín už podepsalo devět velkých firem z ČR: například Sigma Group, PSG Zlín či ZVVZ Milevsko.

Vznikla kvůli tomu i nová česká firma Nuclar Power Aliance (NPA), která by v případě vítězství česko–ruské nabídky řídila samotnou výstavbu elektrárny. Kromě toho by NPA měla dostat české firmy na zahraniční trhy.

K dostavbě Temelína se včera také poprvé přímo vyjádřil nový český premiér Jiří Rusnok. Uvedl, že úřednický kabinet patrně nebude rozhodovat 
o Temelínu. „Zásadní rozhodnutí nebudeme činit," uvedl Rusnok s tím, že sám není příznivcem dotovaných výkupních cen elektřiny. „Dovedu si však představit debatu o cenové pojistce," uvedl Rusnok.

V praxi by to mohlo znamenat, že by úřednický kabinet nerozhodl o vítězi tendru na Temelín, ale mohl by s ČEZ jednat například o zavedení takzvaného systému „contract for difference". Velmi zjednodušeně: mezi státem a ČEZ by vznikla dohoda, že v situaci, kdy je cena vyšší, by ČEZ platil regulátorovi „poplatky ze zisku". A když by cena elektřiny byla na trhu nižší, regulátor by rozdíl ČEZ „dorovnal" z částky, kterou našetřil v dobách vyšších cen.