Poslanci nestačí schválit výjimku, která by jim umožnila podnikat bez elektronické evidence tržeb.

POMALÁ SNĚMOVNA

Jedná se především o drobné živnostníky, například v oblasti ubytování, cateringu a podobně. „Ale mohou to být i lidé, kteří pletou košíky nebo vyrábějí čalouněné výrobky, popřípadě maséři a další,“ říká Václav Krása z Národní rady osob se zdravotním postižením.

V současnosti mají handicapovaní výjimku danou nařízením vlády, tržby přes EET evidovat nemusejí. Ta ovšem kvůli rozhodnutí Ústavního soudu na konci prosince skončí.

Podle soudců je nutné, aby veškeré výjimky včetně této byly součástí zákona. Ten ovšem již delší dobu leží ve sněmovně a poslanci ho doposud neprojednávali. A do konce roku to nestihnou. Část nevidomých podnikatelů podle Krásy spadá až do další vlny EET, jejíž start není upřesněn. „Na řadu dalších by ovšem povinnost elektronické evidence tržeb dopadla již od ledna,“ dodal Krása.

JEDNÁNÍ S MINISTRYNÍ

Jejich počet odhadl na tři tisíce, podle Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých jich je okolo třinácti set. Krása kvůli tomu minulý týden jednal s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Ovšem bezvýsledně, prý nemůže ovlivnit finanční úřady.

Ty ovšem pro slabozraké mohou udělat minimum, postup jim přikazuje zákon. „V případech, kdy by přece jen došlo ke zjištění porušení povinnosti, by měly být okolnosti daného případu v každém případě zohledněny,“ slibuje vágně Klára Křehlová z Generálního finančního ředitelství.