A tajné firmy se „snažily“: Násobně předražené jízdenky pro pražskou MHD, solární elektrárny nebo podezřelé zakázky pro nemocnice. To je jen zlomek z obchodů, při kterých veřejné instituce platily, ale nevěděly komu. 

Nečasova vláda takovou praxi zákonem zarazila. Akcie musejí být vydané na konkrétní jméno, nebo tzv. zaknihované v depozitáři. A Sobotkův kabinet v říjnu 2016 tajné firmy odstavil od veřejných zakázek. Kdo neprokáže vlastnickou strukturu, nesmí se ucházet o zakázky.

Jenže touha zakrýt majitele je evidentně stále silná. Ve stejnou dobu, kdy stát zarazil tajné akciovky, vznikl v zákoně o obchodních korporacích institut společností s ručením omezeným s takzvanými kmenovými listy. Ty se chovají podobně jako tajné akciovky. Majitelem takového eseróčka je ten, kdo v ruce drží kmenové listy.

Podle analýzy, kterou pro Deník zpracovala společnost Bisnode, počet eseróček s utajeným vlastníkem roste. Od roku 2014, kdy to zákon umožnil, vydalo kmenové listy přes tři tisíce společností. Ve celkovém počtu všech s.r.o. je to sice zlomek (necelé jedno procento), ale zakládání akceleruje. „Kmenové listy dokážou anonymizovat skutečného vlastníka a zájem o tento typ firem mezi podnikateli prudce roste,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Zájem o „kmenovky“ potvrzují i odborníci, kteří se zabývají zakládáním a prodejem hotových firem, takzvaných ready-made společností. „Firma se chová v řadě věcí jako akciovka,“ potvrzuje Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies. Podle něj se kmenové listy používají kvůli tomu, že jsou rychle převoditelné, ale firmy je užívají i jako způsob odměny. Než aby zaměstnancům zvýšily plat, darují kmenový list a tím i podíl na vlastnictví.  

Co je spornější, firmy s kmenovými listy se hlásí do veřejných tendrů. „V registru smluv figuruje minimálně 126 dodavatelů s kmenovými listy, kteří vysoutěžili 513 zakázek v objemu převyšujícím 188 milionů korun. Čtvrtina společností s kmenovými listy má registrovanou adresu na virtuálním sídle,“ vypočítává Štěpánová.

Podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veroniky Vároši je sice dovolené, aby se tajné „eseróčko“ zúčastnilo veřejné soutěže, pokud ale zvítězí, musí odhalit vlastníky. „Společnosti s ručením omezeným se mohou zadávacích řízení účastnit bez omezení, ale stejně jako všechny právnické osoby musejí rozkrýt svou vlastnickou strukturu. Neprůhlednost je tedy vyloučena,“ uzavírá mluvčí.