Podle ministra Baxy se také rozšíří počet plátců. Nově budou televizní a rozhlasový poplatek platit ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. Počet poplatníků se má zvýšit zhruba o 230 tisíc.

U firem bude nově zavedena platba podle počtu zaměstnanců, podniky do pěti lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou od platby osvobozeny. 

Hospodaření České televize i Českého rozhlasu bude nově moci kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.

České televizi tak vzroste výnos z poplatků z letos očekávaných 5,7 miliardy o 1,4 miliardy Kč po odečtení příjmu z končící výjimky platby DPH. U Českého rozhlasu příjem vzroste o 600 milionů korun ze stávajících dvou miliard korun.

Podle Baxy je finální návrh novel o České televizi, Českém rozhlase a rozhlasových a televizních poplatcích výsledkem zhruba roční práce v koalici. „Shodli jsme se na tom, jak zachovat kvalitu veřejnoprávního vysílání a jeho další rozvoj,“ dodal Baxa.

Shoda podle něj byla i na tom, že financování veřejnoprávních médií by mělo být nezávislé na státním rozpočtu.

Léta neměnný poplatek 

Televizní poplatek je již 15 let na stejné výši 135 korun a od té doby jeho reálná hodnota podle Baxy klesla na 72 Kč, rozhlasový poplatek 45 Kč se nezměnil 18 let a jeho hodnota je v současnosti poloviční.

„Návrh vlády jednoznačně vítáme a věříme, že najde podporu v legislativním procesu. Je výsledkem naší dlouhodobé komunikace s politiky a veřejností a dlouholetého předkládání argumentů o neudržitelnosti veřejné služby při nevyřešení jejího financování,“ uvedl končící generální ředitel České televize Petr Dvořák. Věří, že se díky vyřešenému financování podaří nejen zachovat stávající šíři veřejné služby, ale i narovnat platový dluh, který má ČT vůči svým zaměstnancům i tvůrcům.

ČT je podle něj posledních pět let opakovaně nejsledovanější televizní skupinou a spolu s ČRo se zároveň těší nejvyšší důvěře.

Opatření podle předsedy Asociace producentů Vratislava Šlajera ČT umožní věnovat se i doposud opomíjeným diváckým skupinám prostřednictvím žánrů jako je animace, dokument nebo tvorba pro děti a mladé diváky.

„Věřím, že navýšení rozhlasového poplatku budou vnímat jako nutnost i obě komory parlamentu. Zároveň mě těší, že současný systém výběru rozhlasových poplatků zůstal zachován, protože představuje záruku nezávislosti médií veřejné služby, jako dalšího z pilířů naší demokratické společnosti,“ dodal generální ředitel ČRo René Zavoral.

Podle vedoucího projektu Nezávislá média Martina Luhana je dobře, že se ministerstvo rozhodlo napravit některé nedostatky zákonů o ČT a ČRo, například rozdíly v úpravách dozorčích komisí v ČT a ČRo, nebo nejasné formulace, které v průběhu minulých let umožňovaly radním i politikům svévolné výklady. „Nicméně, zásadní pokrok na cestě k udržitelnému financování českých médií veřejné služby nenastal. Jednorázově zvýšení a změna definice poplatníka nejsou opatřeními, která by zajistila udržitelnost do budoucna,“ podotkl.

Pravidla pro reklamy se nezmění

Proti navyšování rozpočtu České televize jsou zástupci komerčních televizí, podle kterých by to znamenalo nerovnováhu na trhu. Česká televize i Český rozhlas mají oproti komerčním subjektům omezené příjmy z reklamy a zásadní položkou je právě koncesionářský poplatek. Pravidla pro vysílání reklamy by se podle Baxy neměla u komerčních ani veřejnoprávních subjektů měnit.

Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 7,4 miliardy korun a Český rozhlas s 2,3 miliardy korun.