Patří mezi mnoho lidí, kteří Deníku napsali svůj názor na plán ministra financí Zbyňka Stanjury, který chce, aby vydavatelé novin a provozovatelé online zpravodajství příští rok platili 21procentní daň z přidané hodnoty místo současné desetiprocentní daně.

Když se kácí les

„Vážení píšící novináři, máte smůlu, že Andreji Babišovi patří Mafra (vydavatelství MF DNES a iDnes - pozn. red.) s jejím Dnes. Jistě pochopíte, když jste pomohli pětidemolici do sedla, že v rámci boje proti Babišovi je třeba zvýšit daně! Nakonec, když se kácí les, létají třísky, takže se jistě ochotně a rádi stanete vedlejší obětí tohoto boje,“ míní čtenář Milan P.

Europoslankyně Michaela Šojdrová
Europoslankyně Šojdrová: Zdanění českých novin mi nedává smysl

Předplatitel Deníku J.K. z Rokycan dodává: „Poslední dobou sleduji ‚tanečky‘ okolo zvýšení daně na tištěné noviny. Všichni víme, že se jedná jen a jen o akt pomsty zaslepené vlády Andreji Babišovi. Zkrátí mu zisk z vlastnictví Mafry (MF Dnes, Lidové noviny a další) a hlavně jej připraví o velkou část čtenářů/seniorů - jeho voličů, pro které je tisk hlavním zdrojem informací. Vláda ve své pomstychtivé zaslepenosti už dokázala zrušit EET a teď neví kde ztrátu nahradí.“

Přizvukuje i další pisatel: „Víme, odkud vítr vane, Babiš má noviny a chtějí ho i je zlikvidovat, aby mohli vyplácet ostatním dotace,“ říká.

Porušení slibu

Mnoho čtenářů se také pozastavuje nad plánem vlády, která tvrdí, že chce sjednocovat daňové sazby, a přitom daň na knihy má být nově nulová, daň na magazíny dvanáct procent a na noviny 21 procent.

Čtenáři navíc připomínají, že premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Denik.cz slíbil, že daň na tištěná média se zvyšovat nebude. Tento slib pak porušil.

Přeřazením deníků do základní sazby 21 procent by se Česká republika stala zemí, kde by platila nejvyšší daň z přidané hodnoty na noviny v Evropské unii.

Nešťastné pro demokracii

Politolog Jiří Pehe přesto nevidí za vládním návrhem akt protibabišovské pomsty: „Napadnout to může spoustu lidí, ale myslím, že to není pravděpodobné. Sazba bude mít těžko pro Andreje Babiše trestající efekt, protože podle nového zákona o konfliktu zájmů bude buď muset mediální společnost MAFRA prodat, nebo odejít z politiky. Takže se ho to zřejmě ani nebude týkat,“ uvádí politolog.

A pokračuje: „Nejsem si proto jistý, že to bylo takto konstruováno. Zároveň si také myslím, že by tím vládní koalice podřezávala větev i pod těmi médii, která jsou vládní koalici nakloněna. Je to tedy spíš snaha získat peníze trochu nešťastným způsobem. Sazba 21 procent DPH na tisk je jedno z nejhorších opatření ve vládním balíku, protože každá demokratická země by si měla tisk hýčkat. To, že ho takto podvážou vysokou sazbou, je dost nešťastné i pro českou demokracii jako takovou,“ upozorňuje Pehe.

Ředitel redakcí a šéfredaktor Deníku Roman Gallo
Bez tištěných novin prodělají všichni. Čtenáři i stát

Jeho kolega Michal Pink tvrdí, že by za změnou pomsta Babišovi mohla být jedině ve chvíli, kdy by v ODS převládly krátkodobé cíle a snahy. „Ale nevidím to jako pravděpodobné. Mnohem pravděpodobnější je, že ODS jako zodpovědná politická strana nebude do svého rozhodování zapojovat osobní vztahy vůči konkrétním politikům a bude rozhodovat v souladu se svou profilací," poznamenal politolog z Masarykovy univerzity.

Zdroj: DeníkČeši budou od ledna platit nejvyšší daň na tištěné noviny a internetové předplatné v EU. Místo stávajících deseti procent nově zaplatí 21 procent. To v situaci, kdy evropské vlády v rámci boje s dezinformacemi uplatňují na tisk nulovou či symbolickou sazbu (5 až 8%). Deník proto na léto nachystal seriál s provokativním názvem Konec novin?, ve kterém čtenářům představuje některé zajímavosti ze zákulisí mediálního prostředí a vyvrací mýty, které se s výrobou novin objevují. Všechny díly najdete postupně na adrese denik.cz/noviny.