Vláda totiž ve středu schválila změny skoro 30 zákonů, které umožní vytvořit takzvané základní informační registry. Ty budou čtyři a úředníci si v nich najdou potřebné údaje.

Skončí tak třeba typické obíhání kvůli změně jména po svatbě.

Nově se jen požádá o novou občanku a změna jména se automaticky zanese do počítačových systémů na dalších úřadech. Nové jméno se tak dozvědí třeba na katastru nemovitostí, na dopravním odboru, kde vydávají řidičáky, nebo třeba na sociálce.

Jednou to stačí

Obdobně to bude platit například při změně adresy trvalého bydliště. Bude stačit, abyste to sdělili úřadu jednou, a o změně se automaticky dozvědí i jinde. Platí to přitom nejenom o lidech, obíhání skončí i firmám.

„Zjednodušeně řečeno: Doložím-li jakémukoliv úřadu jednou jakýkoliv údaj, třeba změnu bydliště, stát po mně znovu nesmí chtít na žádném jiném úřadě napojeném na registry tento fakt znovu doložit. Úředník bude totiž mít povinnost si tento již jednou doložený údaj zjistit ze základních registrů,“ vysvětluje Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva vnitra. Systém registrů, ve kterých si úředníci sami hledali potřebné údaje, měl začít fungovat už před dvěma lety. Pak ale vláda start této převratné novinky kvůli technickým problémům o dva roky odsunula. Teď už couvnout nechce. V dubnu začne pokusný a od července ostrý provoz.

Vnitro se jako garant projektu zaručilo za to, že počítačový systém bude pečlivě chráněn proti zneužití dat. Úředník uvidí v systému jen ta data, která potřebuje a na která má oprávnění. Nemělo by se tak stát, že se úředník při vydávání řidičáku ze zvědavosti podívá třeba na sociální dávky, které pobíráte.

Nový kód

Registry navíc přináší i jednu velkou technickou novinku.

Člověk totiž nebude v systému veden pod svým rodným číslem, ale pod anonymním kódem, který bude generovat počítač, a jediný, kdo takový kód bude umět rozluštit, bude Úřad pro ochranu osobních údajů.

Je to nácvik na budoucnost, kdy by rodná čísla měla zmizet úplně. „Pokud jde o rodné číslo, tak to bude platit ještě minimálně do roku 2020. Nicméně základní registry nebudou s rodným číslem pracovat vůbec už od svého spuštění,“ potvrzuje Jiří Korbel.

V budoucnu tedy bude platit, že stávající desetimístné rodné číslo nahradí identifikátor, tedy kód o délce 41 znaků (čísel i písmen). Lidé si však nový kód nebudou muset pamatovat. Dokonce ho nebudou muset ani znát. Bude to jen jakési „číslo jednací“.

Stávající rodná čísla lidé budou používat až do konce roku 2025.

Dosud přidělená rodná čísla se ovšem rušit nebudou, po určitou dobu totiž vedle sebe budou existovat jak stará rodná čísla, tak nové identifikátory.

Ředitel odboru veřejné správy ministerstva vnitra Robert Ledvinka říká o možných úsporách:

Úřady tráví až 60 procent času ověřováním. To odpadne

Praha /ROZHOVOR/ - Občan bude moci požádat i o to, aby údaje o změnách jména či adresy dostaly kromě úřadů i banky. V rozhovoru pro Deník to potvrzuje šéf odboru veřejné správy ministerstva vnitra Robert Ledvinka.

Při kterých životních situacích člověk pozná, že fungují základní registry, a nemusí tak změny hlásit na několika úřadech?
Určitě to bude při změně jména, bydliště nebo při změně vlastnictví k nemovitosti a u dalších dat, která jsou podle zákona takzvaně referenční. Ve chvíli, kdy dojde ke změně takových dat, stačí, aby je občan nahlásil na nejbližším věcně příslušném úřadě.

To znamená, že nevěsta už nebude absolvovat obíhání kvůli změně příjmení?
V případě svatby je to jednoduché, ve chvíli, kdy se žena vdává, je přítomna úřednímu aktu matrikářka. Ta to zaznamená do matriční knihy a zaznamená to do evidence obyvatel. V takovou chvíli se nám změna promítne do základních registrů. A nejenom to, my kromě toho umíme pomocí registrů oznámit změnu údaje i dalším institucím nejenom ve veřejné správě, ale třeba i bankám, pokud si to daný člověk bude přát.

Je logické, že úřady mezi sebou budou sdílet údaje o změnách. Co mám ale dělat, když chci, aby se o změně mých údajů dozvěděly i komerční instituce, třeba zmiňované banky?
Pokud takovou službu chcete, musíte dát bance souhlas k tomu, že má přístup k vašim osobním neboli referenčním údajům vedeným v základních registrech. My pak bance na základě vašeho souhlasu neposíláme údaje, že se třeba jmenujete vy nebo váš manžel jinak, ale jenom bance pošleme takzvanou notifikaci. Tedy informujeme ji, že ve vašich údajích došlo ke změně. Bance, když se pak připojí k základním registrům, přijde odpověď s konkrétním údajem, že se jmenujete jinak.

Systém se naostro rozběhne na začátku července. Nehrozí, že by došlo k nějakým problémům, jaké třeba teď vidíme na úřadech práce?
Děláme všechno pro to, aby vše bylo v pořádku. A jak se ta situace vyvíjí, jsem přesvědčen, že to dokážeme zvládnout. Ale musíme se teď věnovat i medializaci, aby to všichni pochopili a uměli s tím systémem pracovat. Chystá se jednak mediální kampaň, ale primárně chceme být v kontaktu s orgány veřejné moci, tedy se starosty a úředníky. Budeme dělat řadu seminářů, které budou otevřené a bude se jich moci účastnit kdokoliv – kromě starostů a úředníků i občané.

Kolik registry stály?
To zavádění čtyř základních registrů je vyčísleno na zhruba 2,5 miliardy korun, s tím, že v rámci soutěží se vysoutěžily nižší částky. Proti tomu stojí úspora, která je odhadována na zhruba sedm až osm miliard korun ročně. Největší úspora bude vlastně v čase, který teď úřady tráví ověřováním dat. Dneska totiž až 60 procent celkového času při správním řízení stráví úředníci ověřováním platnosti různých údajů. To odpadne. Úředník už nebude váhat a sáhne po údajích do registrů, které budou státem ověřené.