Podobu českých lesů ovlivní vyhláška, jejíž vydání ministerstvo zemědělství plánuje na říjen. Na jejím základě se budou zalesňovat holiny vzniklé po vykácení porostů zasažených kůrovcem, hlavně smrkových monokultur.

Ochránci přírody i odborníci se bojí, že lesníci budou mít nadále možnost vysazovat choulostivé smrky ve větší míře, než je pro zdejší klima vhodné. Přirozené prostředí mají ve výškách nad 900 metrů. Masivní výsadba v nižších polohách tak může být prvním krokem k příští kalamitě.

Komu patří v Česku lesy?„Je zarážející, že ministerstvo trvá na dominantním podílu smrku v polohách středních a nižších, kde nyní dochází k plošnému rozpadu jeho porostů,“ řekl lesnický analytik Aleš Erber.

Buky, duby, jedle

Podíly druhů na výsadbě vyhláška přímo nestanoví. Určí je navazující plány rozvoje lesů, z nichž vlastníci vycházejí. „Vyhláška doporučuje minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, který v novém návrhu navyšuje až na průměrných 40 procent,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Jsou to hlavně buk, dub, jedle, lípa, javor či jasan, za něž dostanou vlastníci vyšší příspěvek. „Jde o velmi efektivní a fungující způsob,“ pochvaluje si Bílý.

Podíl listnáčů a jedle na obnově lesů tak podle něj činí již 62 procent. I podle ekologů se smrků sází moc. Vědci čekají, že za pár desítek let je nepůjde v Česku pěstovat jinde než na vrcholových partiích hor. „Hospodářství orientované na bezprostřední zisk tak jako dnes v českých lesích nebude do budoucna možné,“ dodal Jan Skalík z Hnutí Duha.