Nemile nesou odbory záměr vlády seškrtat Fond kulturních a sociálních potřeb. Balík úsporných opatření prošel v polovině října sněmovnou a zástupci zaměstnanců doufají, že jej ještě pozmění Senát. Zmíněný fond zřizují organizační složky státu a zaměstnancům z něj lze přispívat například na nákup knih, vitamínové doplňky, na dioptrické brýle, ale i na různé sportovní aktivity. V současné době je stanoven ve výši dvou procent z objemu financí na platy. Letos to představuje 5,2 miliardy korun. Vláda však navrhla jeho snížení o polovinu, tedy na jedno procento.

„Pokud chceme přesvědčit naše občany, že myslíme snižování tempa zadlužování země vážně, považuji za povinnost začít šetřit u nás na straně státu. Proto spoříme dvacet miliard na provozu a v platové oblasti státu,“ obhajoval nedávno škrty ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zleva místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) na jednání vlády.
Konsolidační balíček prošel: Co finální podoba obsahuje, co vše se pro lidi mění

Jenomže seškrtání fondu považují odboráři za problém. „Za chyby, které způsobila i ta minulá vláda, mají zaplatit zaměstnanci. Tímto rozhodnutím se omezí služby a zdravotní péče,“ reagoval šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zaměstnanci podle něho přijdou ročně až o desítky tisíc korun.

Odborářský předák doplnil, že mezi nejčastějšími příspěvky z fondu jsou kromě sportu také na podporu kultury. Časté jsou i příspěvky na dětské letní tábory. „Mnozí rodiče tak díky těmto příspěvkům mohli poslat svoje děti na letní tábory. Pokud vládní návrh projde, řada z nich si to nebude moci dovolit,“ upřesnil.

Horší pracovní podmínky

Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi doplnil, že třeba zaměstnancům ve školství se kromě nákupu vitamínů nebo různých sportovních aktivit nejčastěji dotují obědy. „Jsou to benefity, takže to bude znamenat zhoršení pracovních podmínek. Pokud by tedy seškrtání fondu prošlo, učitelům asi zůstanou jen obědy,“ řekl.

Středula je přesvědčen, že přijetí návrhu, který by v takovém případě začal platit od začátku příštího roku, bude mít dopad i na podnikatelskou sféru. „Pocítí to například majitelé fitness center, masážních salónů, pořadatelé dětských táborů a další, protože tam zaměstnanci peníze z fondu utrácejí,“ vysvětlil.

Podobný argument odboráři vznášeli i v případě, když ministr Stanjura vážně uvažoval o zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Státní pokladně by to totiž přineslo nějakou tu miliardu korun navíc.

Firmy poskytují benefity asi třem milionům zaměstnancům, což jsou přibližně tři čtvrtiny všech zaměstnanců v České republice. K protestujícím odborům se nakonec přidali i zaměstnavatelé a vláda nakonec od svého záměru ustoupila.

Co se také mění kvůli vládnímu baliíčku? Změny dozná nemocenská:

Nemocenské pojištění zabezpečuje dávkami výdělečně činné osoby při dočasné pracovní neschopnosti kvůli nemoci, úrazu či karanténě anebo v době ošetřování člena rodiny, v těhotenství a mateřství či v době péče o dítě
Lidé přijdou od ledna o stokoruny z každé výplaty. Kvůli odvodu na nemocenské

V případě Fondu kulturních a sociálních potřeb ale vláda trvala na svém a návrh prošel i Poslaneckou sněmovnou. Středula proto doufá, že by záměr mohl zvrátit ještě Senát. „Pokud se senátoři zachovají tak, jak deklarují, mohli by to ještě změnit,“ doufá odborový předák.

Tomu ovšem příliš Sárközi nevěří. „Pochybuji, že by v Senátu byla vůle balíček nějak upravovat. Navíc tam mají většinu vládní strany,“ poznamenal. Naopak předpokládal, že proti ozdravnému balíku, jak vláda soubor opatření, která mají vylepšit stav veřejných financí, budou výrazněji vystupovat právě odbory. „Očekával jsem nějakou generální stávku, a to nejen kvůli benefitům. Řada opatření se mi totiž jeví jako politický útok na odbory,“ dodal Sárközi.