Stravenky, levnější nákup jídla, zdravotnických potřeb či sleva ve fitcentru. To je seznam benefitů, které až doposud nabízely mnohé české firmy svým zaměstnancům. Například u skupiny Saint-Gobain podobné nadstandardy využívá přes čtyři a půl tisíce zaměstnanců.

„Máme stravenkový paušál, a to v maximální možné výši. Dotujeme také stravování zaměstnanců v závodních jídelnách. Samozřejmostí je příspěvek na penzijní pojištění v minimální výši 500 korun. Dále využíváme Benefit kartu na kulturní aktivity nebo zdravotní péči a využíváme Multisport kartu,“ popsal současnou praxi personální ředitel Saint-Gobain pro východní Evropu Robert Kudrna.

Odbory bijí na poplach

Nad těmito bonusy se však smráká. Vláda totiž uvažuje, že zruší daňové zvýhodnění volnočasových benefitů pro zaměstnance. A její návrh se nedočkal aplausu. Proti jsou nejenom firmy, ale i podnikatelé poskytující rekreační služby či odboráři. „Je to obrovská chyba této vlády. Hlavně pak ODS, která se rozhodla, že všechny své chyby, které zatím udělala, přenese na zaměstnance. Pokud to skutečně projde, s největší pravděpodobností podobné benefity skončí,“ řekl Deníku šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Podle něj bude mít konec benefitů dopad nejenom na zaměstnance, kterým to může v řadě případů zhoršit jejich životní situaci, ale také dojde ke zhoršení vztahu mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. „A nebude to jen v soukromém sektoru. Součástí balíčku je i snížení podpory fondu kulturních a sociálních potřeb, kterým disponují všechny státní a příspěvkové organizace. A to ze dvou na jedno procento,“ doplnil Středula.

Jak funguje systém e-stravenek?

| Video: Youtube

Slouží i malým firmám

Proti vládní vizi je i společnost Benefit Management, která prostřednictvím systému Benefit Plus spravuje volnočasové zaměstnanecké benefity pro více než 600 firem a 250 tisíc zaměstnanců. „Pevně věřím, že vláda nakonec přehodnotí všechny argumenty, které hovoří proti zrušení podpory volnočasových benefitů. Rozhodnutí kabinetu zrušit zaměstnanecké benefity by stálo proti zájmům zhruba tří milionů zaměstnanců a připravilo by zaměstnavatele o velmi efektivní nástroj zaměstnanecké politiky,” uvedl ředitel společnosti Benefit Management Ondřej Tyl.

Tyl také upozornil na nesmyslné prohlášení vlády k tomuto kroku, ve kterém stojí: „U malých firem či živnostníků s malým počtem zaměstnanců není totiž efektivní administrovat tyto daňové benefity tak, aby byly využity naplno.“ Tento argument je dle Tyla nesmyslný.

„Není pravda, že jde o zvýhodnění, které využívají pouze větší zaměstnavatelé a že si malé firmy nemohou dovolit takové systémy zaměstnancům nabízet, protože je nemohou efektivně administrovat. Jen v našem případě tvoří 52 procent všech našich zákazníků firmy s méně než 100 zaměstnanci. Díky on-line systémům, jako je Benefit Plus, si dnes mohou efektivní správu takových systémů dovolit i ty nejmenší společnosti," uvedl Tyl.

Lákadlo pro zaměstnance

Proti škrtům v oblasti benefitů je i finanční ředitel firmy Agromex Tomáš Vrzal. „Rozumíme, že v současném stavu veřejných financí je nutné hledat různá opatření na jejich stabilizaci a jednou z možností je navýšení daňových příjmů. Na druhou stranu nepeněžní benefity jsou významný nástroj na podporu angažovanosti a udržitelnosti zaměstnanců,“ uvedl šéf firmy, která se živí dovozem a distribucí zemědělské techniky.

Omezení zaměstnaneckých benefitů pak dle něj sváže ruce zaměstnavatelům v rámci jejich motivace. „Tento krok tedy sníží komplexnost nástrojů, které zaměstnavatelé mohou využít - jak pro motivaci stávajících zaměstnanců, tak v rámci náboru těch nových. V konečném důsledku tak můžou zvažované kroky vést ke zvýšení mzdových nákladů, následně k redukci stávajících zaměstnanců, a tedy snížení zaměstnanosti a omezení finančního zdrojování pro veřejné rozpočty, které od těchto kroků jsou očekávány,“ doplnil Vrzal.