Vládní konsolidační balíček, který minulý týden schválila Sněmovna, se mimo jiné nepříjemně promítne do rodinných rozpočtů zaměstnancům. Opět budou muset část svých příjmů odvádět na nemocenské pojištění. Této povinnosti je stát zbavil na začátku roku 2009. Od příštího ledna se jim však nově bude strhávat 0,6 procenta z jejich hrubého příjmu.

Ministerstvo financí návrh na opětovné zavedení povinnosti pro zaměstnance přispívat na nemocenské pojištění odůvodnilo tím, že někdejší snížení jeho sazby bylo nesystémovým krokem. Systém nemocenského pojištění to proto podle resortu přivedlo k nerovnováze.

Zleva místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a premiér Petr Fiala (ODS) na jednání vlády.
Konsolidační balíček prošel: Co finální podoba obsahuje, co vše se pro lidi mění

Negativně se na něm ale podle úředníků projevilo rovněž zavedení a prodloužení otcovské a také zavedení pečovatelské dovolené. Od roku 2019 tak systém vykazuje záporný zůstatek, loni schodek dosáhl asi osmi miliard korun. „Zavedením tohoto opatření se očekává vyrovnání bilance účtu,“ slibují si od nového opatření úředníci.

O kolik peněz měsíčně tedy zaměstnanci v příštím roce přijdou?

Ministerstvo financí to ukazuje na modelovém případu průměrné hrubé mzdy z roku 2022, která podle statistiků činila 40 353 korun měsíčně. Zaměstnanec pobírající takovou mzdu každý měsíc kvůli nemocenskému pojištění přijde o 242 korun. Většinu zaměstnanců tedy zřejmě zvýšení odvodů připraví měsíčně o několik stokorun.

Zátěž pro rodiny s dětmi

Podle odbornice na daně z poradenské společnosti BDO Moniky Lodrové se kvůli omezení či zrušení některých daňových slev a zavedení příspěvků zaměstnanců na nemocenské pojištění obecně nejvíce zvýší daňové a odvodové zatížení rodin s malými dětmi staršími tří let.

Týkat se to bude zejména rodin zaměstnanců s příjmem okolo 40 až 50 tisíc korun měsíčně, kde druhý rodič zůstává doma s dětmi. „Zde se dostáváme na úroveň až o asi 10,5 procenta vyšších odvodů,“ uvedla Lodrová. „To je samozřejmě extrémní případ a jako průměrný dopad na poplatníky očekávám zvýšení kolem dvou až pěti procent hrubé mzdy,“ dodala.

Ilustrační snímek
Poslanci schválili změny v zákoníku práce. Lékaři budou moci mít víc přesčasů

Daňová poradkyně a jednatelka společnosti KODAP City Miroslava Tomášková připomněla, že nová úprava významně postihne rovněž pracovníky zaměstnané na dohodu o provedení práce. Zejména toho, kdo má těchto dohod několik současně a dosáhne měsíčního příjmu 17 tisíc korun. „Bude hradit odvody sociální a zdravotní. Dosud to neplatil ani u několika dohod současně, platil pouze daň z příjmu,“ vysvětlila Tomášková.

Jak na toto nové zatížení zřejmě zaměstnanci zareagují? „Někteří budou trvat na tom, aby jim zaměstnavatel tyto peníze přidal, aby se jim to kompenzovalo,“ očekává Jana Jáčová ze společnosti UOL Účetnictví. V situaci, kdy řadu firem sužuje nedostatek zaměstnanců, na to podle ní mnohé z nich zřejmě přistoupí.

Jak funguje systém nemocenského pojištění

- je určen pro výdělečně činné osoby

- zabezpečuje je dávkami nemocenského pojištění v případě takzvaných krátkodobých sociálních událostí (při dočasné pracovní neschopnosti kvůli nemoci, úrazu či karanténě anebo v době ošetřování člena rodiny, v těhotenství a mateřství či v době péče o dítě)

- pro zaměstnance je účast na nemocenském pojištění povinná, pro osoby samostatně výdělečně činné je pouze dobrovolná

- pro zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce je účast na nemocenském pojištění povinná pouze v případě, pokud v daném kalendářním měsíci dosáhl započitatelného příjmu vyššího než 10 000 korun

- z nemocenského pojištění se poskytují tyto peněžité dávky: nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, dávka otcovské poporodní péče (otcovská) a dlouhodobé ošetřovné

- tyto dávky vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného)

- dávky se vyplácejí za kalendářní dny

zdroj: ČSSZ