Kde zmiňovaných 70 miliard vzít? Dvě třetiny sumy by rád Zbyněk Stanjura ušetřil na výdajích státu, třetinu získal na vyšších příjmech. Aby se to projevilo v rozpočtu na příští rok, času není nazbyt. „Ministr chce mít hotové první čtení konsolidačního balíčku před poslaneckými prázdninami,“ potvrdila Deníku mluvčí resortu financí Gabriela Krušinová.

Český premiér Petr Fiala.
Proč politikům platy rostly a na důchody se sáhlo? Fiala: Jde o jiný mechanismus

Hledání úspor i vyšších příjmů nebude jednoduché. Ekonomové či právníci už dopředu upozorňují na některé „nášlapné miny“. Prvním problémem jsou důchody. Vláda i přes odpor opozice zpomalí jejich valorizaci, čímž ušetří skoro dvacet miliard korun letos a dalších třicet miliard korun v příštím roce.

Jenže návrh nakonec skončí u Ústavního soudu, který teprve potvrdí, zda zpomalení valorizace při využití legislativního stavu nouze není nezákonné. Pokud by řekl, že je, bude vláda důchody penze muset opět vyplácet podle starého vzorce a nic neušetří.

Ústavní soudci takto v minulosti zrušili plán Nečasovy vlády na omezení stavebního spoření. I tehdy kabinet spěchal a podle soudců nebyl důvod.

Tři, nebo dvě?

Otazníky se vznášejí také nad dalším plánem: sloučit tři stávající sazby DPH do dvou. Zrušila by se nejnižší desetiprocentní a snížila se prostřední 15procentní sazba, a to na 14 či 13 procent. Některé položky, například léky, ubytování či jízdné v hromadné dopravě, by mírně zdražily. Jiné, například potraviny, by teoreticky mohly nepatrně zlevnit. Záleželo by na obchodnících, zda by úlevu promítli do cen.

Stanjura možné sloučení dvou nižších sazeb DPH do jedné obhajuje nutností zjednodušit daně, nikoliv vybrat více. I to se mu ale může podařit. Ekonomové společnosti Deloitte spočítali, že při 13procentní sazbě DPH by stát vybral jen o 1,3 miliardy korun více. Pokud by však lidé platili čtrnáct procent, výnos pro státní kasu by byl mnohem zajímavější. „Celkově by se inkaso DPH zvýšilo o 13,4 miliardy korun,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Delloite David Marek.

Zda nakonec ke sloučení sazeb dojde, není zřejmé. Ve hře je pořád i možnost, že se jen upraví počet položek v nejnižší sazbě.

Úleva pro loterie?

Ministerstvo financí chce stav veřejných financí vylepšit i vyššími daněmi v některých sektorových odvětvích. O změnách Zbyněk Stanjura uvažuje například u zdanění hazardu. Zde se podmínky měnily před třemi roky. Vznikly dvě sazby 23 a 35 procent, od té doby výnos roste. Předloni získal stát na daních 12,5 miliardy korun, loni se výnos zvýšil na odhadovaných skoro 16 miliard korun.

Ilustrační snímek
Valorizace důchodů: Výbory Senátu novelu nepodpořily, i kvůli spornému schválení

Stanjura přemýšlí tom, že by podmínky opět změnil a jiné sazby by zavedl pro kamenný hazard a jiné pro online, a to podle jejich možné rizikovosti. Jak ale nedávno upozornily Hospodářské noviny, součástí pracovního návrhu je nejenom zvýšení sazeb, ale také nečekaná úleva pro číselné loterie prodávané v kamenných prodejnách.

Jejich ziskovost je přitom v rámci hazardu vůbec nejvyšší. Z přijatých sázek zůstává bezmála polovina provozovateli, druhá půlka jde na výhry. Sazba by se z 35 snížila na 25 procent a státní rozpočet by v dnešní napjaté době přišel o 500 až 700 milionů korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura
Ministr Stanjura: Dvě třetiny úspor v rozpočtu na příští rok půjdou z výdajů

Radost by z takového „dárku“ měl hlavně druhý nejbohatší Čech Karel Komárek, jehož společnost Sazka je provozovatelem naší největší loterie Sportka. Ministerstvo ale zatím nechce tuto změnu komentovat. „V současnosti nelze předjímat, k jakým úpravám by mohlo v návaznosti na probíhající koaliční jednání v oblasti daně z hazardních her dojít, stejně tak jako je předběžné hovořit o případných rozpočtových dopadech,“ reagovala mluvčí resortu Gabriela Krušinová.

Raději vypnout

Provozovatelům hazardu se každopádně další daňová změna v krátké době nelíbí. V pracovním návrhu, který unikl do médií, je totiž naznačen vznik až tří sazeb daně a rozdělení her do 22 kategorií.

„Návrh je dle našeho názoru zbytečně složitý, rozlišuje zbytečně mnoho druhů her a formy jejich provozování, je i v rozporu s trendem zjednodušení daňových systémů, a tím i maximalizace jejich výnosů,“ říká právník Jan Řehola z Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH), který sdružuje drtivou většinu legálních provozovatelů v Česku.

Bolavým místem, kam by stát podle Řeholy měl upnout své síly, stále zůstává nelegální hazard na webu. Podle odhadů IPRH tam pravidelně chodí skoro polovina tuzemských hráčů. Od roku 2017, kdy tato možnost vznikla, už stát zablokoval skoro 600 nelegálních, převážně zahraničních hazardních webů. Ale stále je to kapka v moři. Sousední Polsko za stejnou dobu provedlo bezmála 29 tisíc blokací nelegálního hazardu.